Sexuální obtěžování bylo v Koreji dlouho tolerováno. O to přísněji se dnes trestá, říká koreanista

V zemi bylo velmi silné hnutí MeToo a Korejci jsou připraveni obětem obtěžování naslouchat. Změnil se i přístup vyšetřovacích orgánů a soudů, kde je dnes situace taková, že se důkazní břemeno přesouvá z oběti na obviněného a mění se a přísněji aplikuje také legislativa.

Čtěte také

Jan Fingerland: Evropu ochrání Korea. Totiž vyzbrojí

„Při posuzování, zda se jedná o sexuální obtěžování, v podstatě rozhoduje nějaký subjektivní pocit té oběti. I v případě nevhodných poznámek či chování, které dřív bylo akceptovatelné, tak dnes pokud oběť cítí stud nebo ponížení, tak dochází k naplnění skutkové podstaty činu,“ dodává.

Celá řada známých politiků nebo umělců prý byla překvapena, když byli za své chování odsouzeni, přestože se cítili nevinní. „Byli zvyklí se k ženám nějakým způsobem chovat a ty ženy se od určitého okamžiku rozhodly, že to pro ně není akceptovatelné,“ shrnuje Horák.

V případu podle něj nejspíš nehraje roli to, že je podezřelý cizinec, kauza se zatím ani neobjevila v korejských médiích: „Paradoxně by mu to mohlo spíš pomoci, když nejde třeba o Američana nebo Japonce, kdy by se na to mohly nabalit protiamerické nebo protijaponské nálady. Česko má s Jižní Koreou nadstandardní vztahy.“

Přísná hierarchie

Rovnost pohlaví je zaručena ústavou a s postupem demokratizace od počátku 90. let se postavení žen zlepšuje, obecně to ale podle Horáka mají Korejky těžší, například pokud jde o mateřství. „Pokud se rozhodne být doma s dětmi, tak to velice negativně ovlivní její další kariéru,“ přibližuje s tím, že na korejském pracovním trhu panuje velká konkurence a Korejci jsou také zvyklí na velké pracovní nasazení.

Čtěte také

Nejedlová z Konsentu: Sexuální zneužívání souvisí s mocí. Církev se v tom neliší od jiného prostředí

„Korejci mají jednu z nejdelších pracovních dob, pro zajímavost nedávno nový prezident přišel s návrhem, aby se pracovní doba rozšířila až na 69 hodin, zatímco u nás se řeší, jestli nebudeme ubírat ze 40 hodin,“ srovnává koreanista.

V korejských firmách také panuje přísná hierarchie a podřízení si od svých nadřízených nechávají líbit věci, které u nás nejsou zvykem. „Když pominu hrubší zacházení a psychické ponižování, tak v případě žen se k tomu přidávalo sexuální obtěžování. Hnutí MeToo bylo impulzem, kdy si ženy uvědomily, že to nemusí dále snášet,“ doplňuje.

„Myslím, že pro každou ženu je těžké s tím přijít na světlo, protože hrozí nějaká stigmatizace. Pořád zůstává dost neodhalených případů, ale s tím, jak se dostávají do médií, tak to ženám dodává odvahu,“ uzavírá Horák.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.