Sex bez souhlasu je znásilnění, varianta nesouhlasu nestačí, míní advokátka. Vedlo by to k přílišné kriminalizaci, říká náměstek

Ježková připomíná, že popis trestného činu znásilnění je v české právní koncepci hmotného práva zastaralý.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Česká republika změnu definice znásilnění potřebuje. Dokládá to i soud s Dominikem Ferim

„Nenasedá na moderní trestněprávní řády evropských zemí ani na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva,“ upozorňuje advokátka, která se specializuje na případy sexuálního a domácího násilí.

Nová definice znásilnění by podle ní měla být založena na absenci souhlasu oběti. K takové úpravě ale ministerstvo spravedlnosti přistupovat neplánuje.

„Varianta absence souhlasu by na první pohled mohla umožňovat efektivnější situaci z hlediska hmotného práva, nicméně stejně tam půjde o otázku dokazování. A varianta ano, ano by mohla vést až k přílišné kriminalizaci těch jednání,“ vysvětluje politický náměstek ministra spravedlnosti.

Ježková s tím nesouhlasí. Upozorňuje na zbytečné rozdrobení trestního zákoníku.

Čtěte také

Co je znásilnění? Státní zástupci a policisté si zákon vykládají ve prospěch pachatelů, tvrdí novinářka

„Mám pocit, že když teď místo toho, abychom jasně a stručně definovali trestný čin znásilnění, rozdrobíme tuto hlavu na několik trestných činů, zavedeme do trestního zákoníku jakožto nějaké normy, která má svůj historický vývoj, naprostý chaos,“ podotýká.

Podle Stanislava návrhy nové definice trestného činu znásilnění reagují na poptávku, aby bylo odlišeno znásilnění, kde došlo k pohlavnímu styku, od jiných forem znásilnění.

„My jsme reagovali na to, že většina veřejnosti vnímá znásilnění pouze jako soulož. Jedna verze tak počítá s tím, že znásilnění bude právě jenom ten koncept znásilnění a méně invazivní pohlavní akty by byly v novém trestném činu, případně kdyby tam nebyl prvek násilí u té druhé varianty,“ vysvětluje.

Zakotvení bezbrannosti

O trestném činu znásilnění nerozhoduje veřejnost, ale soudce, případně orgány činné v trestním řízení, reaguje Ježková.

„Nemůžeme říct, že uděláme třicet trestných činů a oddělíme různé typy pohlavních aktivit, když už teď víme, že v odstavci jedna trestného činu aktuálního znění znásilnění je pohlavní styk, což je obrovský balík různých sexuálních aktivit. Samozřejmě orgány činné v trestním řízení s tímto umí pracovat. Na čem jediném se točíme, je to, že český řád trestá sex za použití násilí, pohrůžky násilí, pohrůžky jiné těžké újmy, ale Evropa trestá sex bez souhlasu,“ popisuje.

Čtěte také

V české společnosti je nechuť chápat sexualizované násilí jako systémový problém, tvrdí socioložka

Nesouhlas s pohlavním stykem, jak navrhuje ministerstvo spravedlnosti, podle ní nestačí.

„Staví nás to v podstatě na úplně stejnou startovní čáru, jako je teď odpor. Nesouhlas a odpor je pak u soudu v podstatě svým způsobem jedno,“ naznačuje.

Náměstek ministra v této souvislosti připomíná, že obě navrhované varianty definice znásilnění počítají i s novou explicitní definicí bezbrannosti.

„Pokud jde o bezbrannost, navrhujeme její legální zakotvení v novém ustanovení trestního zákoníku, kdy se za bezbrannost považuje mimo jiné výslovně i porucha chování. To jsou případy, kdy osoba ztuhne a není schopna jakkoliv projevit svou vůli. Takže nanovo to legálně definujeme. A zároveň výčet případů bezbrannosti nebude uzavřen, ale bude dále možnost to judikatorně rozvíjet,“ naznačuje.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.