Severská příroda je neuvěřitelná. Často jsem spokojený, i když se vrátím bez snímku, líčí fotograf Krause

„Na severu, když se člověk vydá na dobré místo, má to promyšlené, naplánované, tak nebývá úplně problém s tím, jestli se zvíře objeví, ale jestli vznikne nějaká zajímavá situace,“ přibližuje fotograf ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

9 fotografií

Z vlastní zkušenosti usuzuje, že právě v mrazivých podmínkách bývají zvířata k fotografování vstřícnější. Sama totiž šetří energii, teplo a nikam příliš neutíkají. I přes to se ale podle fotografa v takovém prostředí nevyplácí upínat se na konkrétní fotografickou představu.

Čtěte také

V patnácti posadila Martina psa do domácího ateliéru mezi plyšáky. Dnes je z ní fotografka zvířat

„Nějaký konkrétní motiv člověka zbytečně odvádí od toho, co se děje kolem něj,“ vysvětluje. „V severských zemích musíte v uvozovkách brát, co se naskytne, protože biodiverzita je tam samozřejmě velmi malá,“ poukazuje s tím, že na Špicberkách jsou v zimě na pevnině asi tři živočišné druhy.

„Já jsem velmi často spokojený, když se vrátím z přírody i bez fotky,“ usmívá se. „Severská příroda je neuvěřitelná. Je strašně náročná, ale to, v čem se pohybujeme, jak to tam vypadá, to je většinou čirý minimalismus, který mi je velmi blízký jako fotografická a vlastně možná i životní filozofie.“

„Správní blázni“

Čtěte také

Fotografování je obrovský relax, říká autor vítězného snímku Czech Nature Photo Igor Mikula

Krásu přírody zachycuje i soutěž Czech Nature Photo, kterou Krause spoluzaložil společně s Veronikou Souralovou. Letos se do soutěže s téměř desetiletou tradicí se svými fotografiemi přihlásili také ornitologové, entomologové nebo zoologové.

„Jsou to často v úplně nejlepším slova smyslu ti správní blázni, kteří vás můžou nakopnout k tomu, abyste třeba objevili něco, co možná ani netušíte, že v přírodě je,“ vyzdvihuje fotograf.

„Je hodně znát, že jsou to lidi se zápalem a znalostí,“ popisuje. Společně s časem jsou to podle něj ve fotografii stěžejní faktory. „Jste pro to nadšení, chcete to vidět, vyfotit a víte jak na to – to je samozřejmě kombinace úplně z říše snů.“

Čtěte také

Cestování rozšiřuje obzory. Člověk si díky němu také víc váží domova, myslí si fotograf a cestovatel Svatoš

Fotografie je ale vysoce subjektivní disciplína, připomíná. Zpětně vysvětlit, proč v dané soutěži vyhrála právě konkrétní série, je proto obtížné – mnohdy jde ale v porotě nejen o subjektivní dojmy, ale i o diskusi nad přihlášenými snímky.

„Pro mě je to velká škola, jak se kdo na fotku dívá, co ho osloví, co mu vadí a co mu naopak nevadí,“ nastiňuje spoluzakladatel Czech Nature Photo. „Umožňuje vám to se na fotku dívat z mnoha úhlů pohledu, zkoušet různé věci a inspirovat se tím,“ popisuje a dodává, jak se sám rozhoduje, které své fotky do soutěží přihlásit:

„Nakonec nejlepší metoda, která se mi osvědčila, je, že udělám výběr toho, za čím si stojím, a pak na to nechám podívat mou manželku. Ta mi vždycky výborně poradí, co mám poslat,“ usmívá se fotograf.

Jak pomáhá jako lektor ostatním fotografům? Proč bývá postprodukce přeceňovaná? A co pro něj znamenají fotografická ocenění? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.