Ševčík: Schůzka v Lánech potvrdila, že vládní establishment nemá o euro zájem

1. červen 2015

Na pozvání Miloše Zemana debatovali premiér, ministr financí, guvernér Centrální banky a další o možnostech urychlit přijetí eura.

Andrej Babiš je pro konání nezávazného referenda, premiér Bohuslav Sobotka zase připomněl, že v koaliční smlouvě není stanovení termínu přijetí eura obsaženo.

Účastníci debaty v Lánech se ale shodli, že je třeba veřejnosti vysvětlovat plusy a negativa vstupu do eurozóny.

„Zavázali jsme se k tomu, abychom euro přijali, je pro nás dlouhodobě výhodné a strategické,“ uvedl v pořadu Pro a proti hlavní ekonom evropské sekce Úřadu vlády Aleš Chmelař.

Podle něj schůzka přinejmenším ukázala, kdo stojí na jaké straně. „Přijetí eura je opravdu politickým rozhodnutím. I když se debaty účastnili ekonomové, tak razili spíše emocionální, popřípadě politické argumenty.“

Kam se náhle poděla dřívější vůle kandidátských států nebo i unijních členů přijmout euro?

„Všechny členské státy eurozóny před krizí stanovovaly data pro přijetí eura blíže. Státy, které nevstoupily do tohoto měnového pásma ještě před krizí, svůj vstup pak oddalovaly,“ vysvětlil Chmelař.


Chmelař: „Euro je politický projekt, ale je potřeba se ptát, jaká měna politickým projektem není… Teď se vede debata na úrovni celé eurozóny o tom, jakým způsobem by celá unijní architektura měla být doplněna, aby byl celý projekt dlouhodobě životaschopný.“

Děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Miroslav Ševčík má jasno: Česká republika by určitě neměla euro přijmout. „Navíc schůzka v Lánech jen potvrdila neochotu současné vlády stanovit datum přijetí eura.“


Ševčík: „Euro je neúspěšný politický projekt, v žádném případě to není ekonomický projekt a ukazuje se, že z dlouhodobého hlediska selhává, a nemá opodstatnění ani pro budoucnost Evropské unie. Naopak, integrační procesy v EU brzdí… Projekt eura nemůže být úspěšný, protože v sobě zahrnuje ekonomicky nezahrnutelné země, kde se euro používá.“

Podmínkou úspěšné hospodářské politiky jsou i politiky fiskální, sociální a měnové, připomněl ekonom.

Zde ale Ševčík vidí zásadní problém: „Jestliže se na tak nesourodé země, jako jsou členové eurozóny, používá stejná měnová politika, tak to nemůže nikdy vést k ničemu dobrému.“

„Špičkou tohoto ledovce je dnešní situace Řecka, ale v blízké době by se mohla týkat také Španělska, Portugalska, ale i Itálie a v konečném důsledku třeba i Francie,“ předpověděl děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické.

autoři: tpa , oci
Spustit audio