Seriál Modelové organismy ve výzkumu

11. listopad 2013
Laboratorní myši, ilustrační foto

Lingvistika zná sousloví „pokusný králík“, v angličtině je to „pokusné morče“. Ze zpráv vědců o nejnovějších objevech a poznatcích ale vyplývá, že zoologové nejčastěji pracují s myšmi a potkany, botanikové s huseníčkem rolním a mikrobiologové s bakterií Escherichia coli.

Proč si vědci oblíbili právě tyto organismy? Odpověď na tuto otázku hledá v seriálu týdne redaktorka Tereza Burianová.

První díl seriálu obrazně řečeno "rozpitvá" mušku octomilku.

0:00
/
0:00

Prvními modelovými organismy na přelomu 19. a 20. století staly hrách setý a octomilka obecná. Podařilo se na nich prokázat, jak se znaky dědí z generace na generaci a že jejich přenášení mají na svědomí zejména chromozomy. Vědci ale potřebovali dokázat, že to takto nechodí jen na hrachu a octomilkách, ale že to platí i pro savce. Mezi nimi jim do oka padla zejména myš a potkan. O nich více v druhém díle seriálu.

0:00
/
0:00

Jako modelové organismy osvědčily zejména myši a potkani, o čemž svědčí fakt, že v biomedicínckém výzkumu hrají prim dodnes. Už ve třicátých letech minulého století ale bylo jasné, že rodící se genetika si s tak velkými a komplikovanými organismy poradit neumí. Do kursu se tak dostaly organismy úplně nejjednodušší, totiž bakterie. Jim se věnuje třetí díl seriálu.

Svého pokusného králíka pochopitelně potřebují nejen zoologové a mikrobiologové, ale i botanici. O jejich favoritech pojednává čtvrtý díl seriálu.

Důležité u modelových organismů není jen to, aby se pěstovaly snadno a levně a ve velkém. Nejpozději od devadesátých let minulého století hraje v biologii a jí přidružených vědách klíčovou roli genetika. A jedním z klíčových parametrů při posuzování vhodných modelových organismů se stala stručnost (respektive rozvláčnost) jeho genetické informace. O jejím luštění více v pátém a posledním díle seriálu.

Spustit audio
autor: Tereza Burianová