Sekulární a teologický rozměr dluhů

5. duben 2015
Za hranou
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Exekuce

Pojmy dluhu a exekuce ve společenském slovníků rozhodně nepatří k pojmům oblíbeným. V diskuzích zaujímají tu část témat, o nichž se mluví spíše těžkopádně a v negativních souvislostech. Jak vyplývá z odpovědí v naší anketě, evokují strach, obavy a problematické začlenění těchto fenoménů do společnosti.

Jaké pocity vzbuzují slova dluh a exekuce? Jsou tyto pojmy určeny pouze finančním expertům a ekonomům, nebo by měly mít širší pole oborové působnosti? A jak tyto obtížné fenomény může nahlížet křesťanství? Jak souvisí dluhy se svatým rokem milosrdenství, který vyhlásil pro tento rok papež František? Na tyto a další otázky jsme se ptali politologa a publicisty Ondřeje Slačálka a religionisty Ivana O. Štampacha.

Sama Exekutorská komora na svých stránkách uvádí, že považuje počet exekučních řízení za alarmující. Navíc, jak podotýká první host pořadu Ondřej Slačálek, exekuce nejsou v posledu indikátorem dluhové problematiky celkově. Alarmující červené světlo exekutorských statistik bliká čím dál tím více, exekuce mají totiž vzestupnou tendenci. Situaci nepřidává ani to, že samotné postavení exekutora a jeho pole působnosti se zdá přinejmenším problematické. Skutečnost, že postava exekutora v naší zemi v sobě kloubí prvky státního úřadu a soukromého podnikatelského zájmu, jak si všímá Slačálek, jen přispívá k pocitu, že s exekuční praxí u nás není všechno v pořádku.

Soudobá politologie a sociologie se otázce dluhu od krize v roce 2008 věnuje zevrubněji a to i v kontextu civilizačních dějin. Nejen podle Ondřeje Slačálka, ale i amerického antropologa Davida Graebera, který zkoumal dějiny dluhu, ekonomizace prorostla naši společnost neúnosně. Řešením by byla větší účast humanitních věd a s nimi příbuzných společenských hodnot ve všudypřítomné ekonomii. Otázka dluhu by se pak dostala do širšího a obecnějšího mravního kontextu.

Takový kontext skýtá i náboženská oblast. Religionista Ivan O. Štampach upozorňuje na provázanost Svatého roku milosrdenství vyhlášeného letos papežem se starozákonní tradicí Milostivého léta, která spočívala v odpouštění dluhů jednou za padesát let. Dalším specifikem křesťanského pojetí této oblasti je zákaz půjčování na úrok, který do novověku platil v katolické církvi. Tato praxe ostatně existuje dodnes např. v islámu, jehož bankovnictví půjčování na úrok nezná.

Papež František

Na rozdíl od soudobého většinového pojímání dluhu v sekulární společnosti, která se podle Štampacha řídí neúprosnou logikou „dluhy se mají platit“, křesťanská tradice vidí téma dluhu také v kontextu motivu odpuštění a milosrdenství. Z jistého úhlu jsme podle křesťanské víry dlužníky všichni a naše dluhy nám jsou odpuštěny. A proto bychom i my měli, jak se praví Otčenáši, svým dlužníkům odpouštět.

autor: Nikolaj Ivaskiv
Spustit audio