Šéf MOL ČR: S regulací cen začalo Maďarsko, oblíbili si ji i další politici. Dlouhodobě je to pro trh špatně

V rozhovoru Luboš Dinka také varuje před zavíráním ropovodu Družba, který se podle něj „nerovná jen ruská ropa“. A ujišťuje, že MOL stoprocentně dodržuje embargo na vývoz produktů z ruské ropy, a to díky alternativním dovozům přes ropovod Adria.

Mateřskou firmou MOL ČR je maďarská petrolejářská firma MOL. V Česku provozuje druhou největší síť čerpacích stanic pohonných hmot. První místo má Orlen a třetí státní Čepro. Na Slovensku MOL ovládá rafinérie a distributora pohonných hmot Slovnaft. Pumpy vlastní ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy. 

„Spravedlivější“ regulace v Česku

V Česku obdobně jako v dalších zemích Evropské unie vláda zavedla na začátku dubna regulaci cen pohonných hmot, kvůli ropnému šoku po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě. Původně byla na měsíc, pokračuje ale dál s tím, že od začátku května se kritéria regulace cen benzinu a nafty změnila.

Čtěte také

Petrolejář: Nevím, z čeho je vláda tak vyděšená. Průměrný řidič ušetří díky ní jen 120 korun měsíčně

Ministerstvo financí sice maximální ceny pro čerpací stanice dál vyhlašuje každý den, ale na základě předchozího třídenního průměru velkoobchodních cen místo dřívějších jednodenních. Povoluje také pumpám vyšší marži, a to až tři koruny na litr místo předchozích 2,50 koruny. Dál zůstává u nafty také snížená spotřební daň.

Samotnou výši marží nechtěl Dinka komentovat, velké sítě pump, jako je MOL, se podle něj i s předchozí regulací nějak vyrovnaly. Pro menší prodejce to ale byl problém.

„Když někdo zásobuje svoji čerpací stanici jednou za týden, tak skutečně může mít velký problém, protože kupuje pohonné hmoty za úplně jiné ceny, než za jaké je potom prodává,“ vysvětluje, proč je nová regulace podle něj „alespoň“ spravedlivější díky sledování třídenního vývoje trhu.

Některé malé pumpy v dubnu přestaly naftu kvůli ztrátovosti prodávat, není ale známo, že by některé musely zavřít úplně.

Čtěte také

Vládní zásahy zvyšují ceny, říkají STAN. Nechceme ceny pohonných hmot regulovat dlouho, oponuje ANO

Obecně šéf MOLu ČR považuje zásahy vlády do cen pohonných hmot nejen v Česku za špatné.

Odmítá také, že by to vláda musela udělat kvůli zneužívání situace na trhu s ropou a produkty po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě na konci února. „Rád bych zdůraznil, že jsme nezneužívali situaci. To, co se stalo s cenami, že byly nad 50 korun (za litr nafty), nebylo proto, že bychom byli my jako distributoři zlí nebo chamtiví. Celé to je způsobené kombinací geopolitické a další situace ve světě,“ upozorňuje Dinka.

Potvrdil také, že v Česku je ve srovnání s jinými státy Unie v prodeji pohonných hmot výjimečně velká konkurence. Celkový počet pump je násobně vyšší než v okolních zemích. „Na takovém trhu se nemůžete chovat jinak, než jak vám to konkurence dovolí,“ říká.

Po zahájení americko-izraelských úderů na Írán a následné blokaci Hormuzského průlivu Íránem každopádně během několika dní na začátku března vylétly ceny na českých pumpách o několik korun vzhůru a u některých prodejců na dálnicích včetně MOLu stál litr nafty i přes zmíněných 50 korun.

Ačkoliv šetření ministerstva financí z první půlky března ukázalo, že marže pumpařů klesaly, podle vlády se situace v druhé půlce března obrátila a marže prý začaly růst i na 10 korun. Proto prý musela zasáhnout. Premiér Andrej Babiš (ANO) také tvrdil, že si velké firmy na maržích „mastí kapsy“.

„Politici rádi regulují“

Vysoký růst cen hlavně nafty v Česku ukázal i žebříček Eurostatu za březen. Podle něj byl u nás spolu se Švédskem nejvyšší v Evropské unii, kdy nafta zdražila o téměř 28 procent.

Důvodem podle Dinky ale byl hlavně fakt, že v Česku patřila dlouhodobě a prokazatelně nafta k nejlevnějším v regionu. Růst byl proto vyšší, protože šel z nižšího základu. Navíc Eurostat počítá koncovou cenu i s daněmi, které se v různých zemích liší.

Čtěte také

Regulace cen paliv je od počátku zbytečná a chybná. Nové úpravy ji mírně zlepšují, zní od čerpadlářů

V Česku je spotřební daň a DPH podle něj zhruba na průměru či lehce pod průměrem EU a tvoří skoro polovinu ceny za litr u pump. „Kdybychom chtěli být úplně fér, měli bychom ceny nejdřív očistit od daní a mluvit o ceně bez nich,“ upozorňuje.

Za hlavní motivaci k regulaci českého trhu Dinka osobně považuje fakt, že jí zavedly i vlády zemí okolo nás. „Ukazuje se, že politici mají regulaci velmi rádi, rádi zasahují do podnikatelského prostředí. Má to ale negativní důsledky,“ tvrdí šéf MOL ČR.

Poukázal na kolegy, kteří mají zkušenosti z Maďarska. To regulaci zavedlo jako první už po vypuknutí války na Ukrajině. Vláda tehdy zastropovala ceny, což vedlo během roku 2022 k nedostatku nafty na pumpách.

Čtěte také

Některé čerpací stanice vydělají více na espressu než na naftě. Pro většinu domácností ale ceny paliv likvidační nejsou, říká ekonom Rod

„Základní problém je, že regulace cen popírá ekonomický zákon nabídky a poptávky,“ dodává Ľuboš Dinka s tím, že pokud by regulace trvala delší dobu a tlačila ceny prudce dolů, tak výsledkem bude, že zboží, které proudilo do České republiky, do ní proudit nebude.

Česká republika je přitom specifická v tom, že hlavně nafty z vlastní výroby má nedostatek a musí ji dovážet. „Ať už z Německa, Slovenska nebo z Rakouska. Pokud by začal být český trh v rámci celého regionu cenově neatraktivní, tak sem importéři to zboží nedovezou,“ připomíná Dinka.

Taková situace ale podle něj zatím není. A MOL, který zásobuje český trh ze slovenského Slovnaftu, má produktů i pro tuzemskou síť dost.

Co říká šéf MOL ČR na nový zákon o regulaci cen pohonných hmot? Poslechněte si celý rozhovor s Lubošem Dinkou v pořadu Peníze a vliv. Audio najdete vlevo nahoře v textu.