Šedivý k nové koncepci armády: Mít 37 500 vojáků je ambiciózní cíl, reagujeme i na postoj USA k NATO

Současná koncepce armády platná do roku 2035 reaguje v první řadě na válku na Ukrajině, poté se má zaměřit na systém fungování armády. Navazuje v tomto výhledu i ta nová koncepce? Rozšiřuje seznam akutních hrozeb pro Česko?

Tak samozřejmě, že navazuje. Na druhou stranu je potřeba uvést, že již ta stávající a končící koncepce ve své podstatě zahrnuje určitou část analýz, které byly provedeny zejména zpočátku té ruské agrese na Ukrajině.

Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR, vedoucí Katedry bezpečnostních studií na VŠ CEVRO|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

Řada úkolů, které vyplynou z té nové koncepce výstavby Armády České republiky, bude tudíž nových. A budou rozpracovávat zkušenosti, které dnes z tohoto konfliktu máme. Ale nejenom z tohoto konfliktu. Je potřeba tam uvést, že se budou zobrazovat i zkušenosti, které jsou z konfliktu, který už také probíhá několik let na Středním východě.

A z toho, co o tomto dokumentu víme, vyplývá, že resort obrany reaguje i na novou situaci ve vztazích Evropy a Spojených států amerických v rámci Severoatlantické aliance?

Samozřejmě, že ano. Je to otázka posilování Armády České republiky. I když je poměrně hodně debat o tom, kolik se bude alokovat financí na obranu – to si myslím, že je věc politická. Ale armáda hledá takové řešení, které bude skutečně komplexní. Má určitou představu o tom, jak armádu posílit a jak vytvořit ten jednotný armádní celek, který bude skutečně velmi výkonným a velmi efektivní.

Čtěte také

Jakub Landovský: Poučme se u spojenců a nevymýšlejme kolo. Dvou procent na obranu lze dosáhnout za rok

Nechci momentálně říkat, jaká by to měla být jednotka, ale naznačil to už náčelník generálního štábu generál Karel Řehka, když mluví o tom, že je nezbytně nutné mít armádu v hodnotě asi 37,5 tisíce vojáků. Myslím, že to je poměrně hodně ambiciózní cíl.

Logicky to navazuje i na to, jak se v současné době ve Spojených státech amerických dívá politická elita na roli Evropanů. Tlačí nás do toho, abychom zejména v oblasti konvenčních zbraní byli schopni bránit sami sebe proti potenciálnímu nepříteli, což je zcela evidentně Rusko. To je všechno obsahem nového dokumentu, který je dnes (ve středu) projednáván.

Nový náčelník generálního štábu

Česko má čerstvě po volbě nového náčelníka generálního štábu. Nakolik souvisí tato nová koncepce armády právě s novým náčelníkem Miroslavem Hlaváčem? Je jeho odborné zázemí klíčové pro její úspěšnou implementaci?

Samozřejmě, náčelník generálního štábu je vždy ta ústřední osoba. Generál Hlaváč se podílel na řadě těch kroků, které se odvíjely ve výstavbě Armády České republiky už v minulosti.

Čtěte také

iROZHLAS

Že Babiš nevyhověl Zůnovi se jmenováním náčelníka štábu, ukazuje na jeho slabou pozici, soudí Kundra

Hlaváč byl na pozicích, které ovlivňovaly rozvoj armády. Už když byl na štábní pozici a samozřejmě i potom, když převzal funkci náčelníka štábu a prvního zástupce náčelníka generálního štábu. Tyto všechny jeho aktivity byly velmi významné pro to definování budoucího rozvoje české armády.

Volba náčelníka generální štábu určitě spočívala v tom, že bylo potřeba zajistit kontinuitu právě ve vývoji armády. A to si myslím, že generál Hlaváč zajišťuje.

A co je jeho specializací? Na co myslíte, že se zaměří jako na svoji prioritu v tom širokém dokumentu?

Generál Hlaváč je především vševojskový velitel, což je de facto kombinace všech těch schopností, druhů vojsk. Velmi dobře tomu rozumí. A zároveň velmi dobře rozumí i personalistice jako takové. To se kloubí s jeho dlouholetou zkušeností z velení bojových jednotek, nasazování v zahraničí. Myslím, že to není zanedbatelné. Samozřejmě i to nejvyšší vzdělání, které on má...

To vše je něco, co ho asi přivede do pozice, že bude tím, kdo se bude především věnovat bojovým schopnostem Armády České republiky a implementaci těch zkušeností, které jsou především z ukrajinského bojiště.

Peníze na obranu

Opakovaně slýcháme od politiků na téma finančních prostředků vyčleněných na obranu České republiky, že není důležitý objem peněz jako spíš jejich efektivní využití. Je tomu opravdu tak, že Česko dokáže vybudovat obranyschopnou armádu do dnešní doby za méně peněz a přesvědčit spojence o tom, že tak dokáže splnit své závazky?

Ale ono to je velmi provázáno. Ta dvě procenta nebo až do těch 3,5 procenta, to je víceméně deklarace toho, jak má být ta armáda financována. Samozřejmě, že peníze, které jsou na obranu vynakládány, musí být nakládány velmi efektivně a musí směřovat ke zvyšování schopností armády.

Čtěte také

Foltýn: Evropa už společnou armádu má, jsou to Ozbrojené síly Ukrajiny. Díky nim můžeme být pomalí

To asi bezesporu. Ale je možné splnit své závazky vlastně v objemu menším, než požaduje Severoatlantická aliance?

Nemůže to být chápáno tak, že to bude nějak dramaticky rozdílné číslo z hlediska alokace financí a schopnosti armády. Jak jsem řekl, když nebudou peníze, tak nebudou schopnosti armády a zase naopak.

Já si myslím, že je potřeba to brát s určitou rezervou, nicméně ta indikace peněz alokovaných na armádu zároveň říká, jak bude ta armáda rozvíjena a jak bude schopna se zlepšovat ve svých schopnostech.