Sebelepší chytrá karanténa nebude fungovat, pokud ji hygienici nebudou používat, varuje odborný redaktor Deníku N

U chytré karantény jsou cílovou skupinou především jednotliví hygienici, kteří obstarávají kontakt mezi zdravotnickým systémem a skutečnými pacienty.    

„Zatím se ale zdá, že hygienické stanice fungují postaru a systém chytré karantény v předchozí verzi nějak zvlášť nevyužívali. Nevím, jestli se to dá paušalizovat, ale jednotlivé zprávy nám to nasvědčují,“ upozorňuje Koubský.

Sebelepší systém, který je sebelíp navržený, bude na starou bačkoru, pokud se nepodaří přesvědčit hygieniky, aby ho používali.
Petr Koubský

Přesvědčit hygieniky je není podle něj vůbec nic jednoduchého, protože mají své letité, zaběhnuté systémy, na které spoléhají a mají obavy z učení se nového systému.

„Nicméně – také nikdy nečelili něčemu tak masivnímu, jako je covid-19 a jako bude na podzim a v zimě nejspíš souběh koronaviru a chřipky. Tam pak škálovatelnost a schopnost reagovat na mnohem větší zátěž systému může být naprosto rozhodující,“ dodává redaktor pro vědu a technologie Deníku N.

Čtěte také

Na nezájmu hygieniků o eRoušku už nezáleží. Její nová verze od září bude rozumnější, věří Petr Koubský

Očekávané změny v systému chytré karantény by měly umožnit hygienikům sledovat prostřednictvím e-žádanky cestu pacienta s podezřením na covid-19 od prvního s lékařem, který e-žádanku vystaví, přes test až ke konečným výsledkům. Díky online systému by si mohly jednotlivé krajské hygieny vypomáhat, pokud bude některá z nich zahlcená. 

Všechny až dosud používané aplikace jako eRouška by se měly stát už jen pomocnými nástroji. Cílem je snížit zátěž hygieniků.

Utajovaná data o covidu?

Koubský přidává zkušenost spojenou s neprůhlednými zdravotnickými daty o koronaviru, jaké jsou dnes veřejnosti k dispozici. „Nejvíc dezinterpretací a zmatků vzniká tam, kde nejsou data dostupná. Nebo kde to vypadá, že jsou z nějakého důvodu utajovaná.“

Čtěte také

Chytrá karanténa funguje, říká Kasal z ANO. Pirát Michálek oponuje: Ne tak, aby pomohla na podzim s druhou vlnou

Už se totiž setkal s argumentem, že všechna data kolem covidu-19, tedy počet testů, počet nemocných, vyléčených a další, úřady zveřejňovat nemohou, protože je lidé neumějí správně interpretovat.

„Mně to připadá jako hodně citlivá otázka. Absolvoval jsem nesčetně jednání se zástupci ministerstva zdravotnictví a dalších organizací, aby byla data víc otevřená pro širokou veřejnost, nebo alespoň pro tu odbornou – vědce, statistiky. Ti by v nich dokázali najít leccos, co v nich zdravotničtní experti nevidí,“ popisuje. Ale nepochodil.

„Samozřejmě – každá zveřejněná data se dají dezinterpretovat a pochopit špatně. Ale od toho tady jsou právě oni, zdravotničtí experti, aby vysvětlovali, a ne aby ji utajovali. Ne aby říkali, že nemůžou nic říct, protože byste to nepochopili. Na pochopení a vysvětlení to tak těžké není,“ tvrdí Koubský.

„Utajovat čísla o covidu-19 je ta největší hloupost, jaká se v tomto směru dá dělat,“ dodává v pořadu Online Plus redaktor Deníku N.

Poslechněte si celý pořad Davida Slížka a dozvíte se, jaký smysl mají souboje herní firmy s počítačovými giganty, nebo co najdete na novém pražském webu.