Schůzka NATO ve Florencii

Připomněla, že byl obžalován u mezinárodního tribunálu v Haagu ze zločinů proti lidskosti, že často potlačuje a zastrašuje vnitřní opozici ve své zemi a že díky jemu je dnes také Jugoslávie téměř v naprosté mezinárodní izolaci. "S Miloševičem, který zradil zájmy vlastního lidu, rozpoutal a prohrál čtyři války, nemá Srbsko žádnou budoucnost," prohlásila jednoznačně ministryně Albrightová.

"Nemůžeme vnutit Srbsku demokratické řešení," pokračovala, "ale můžeme povzbuzovat a pomáhat demokraticky orientované opozici, aby se sjednotila. A měli bychom dávat najevo, že demokratické Srbsko bude v Evropě vítáno a že mu Evropa i ostatní svět pomůže," řekla americká ministryně zahraničí na zasedání Severoatlantické aliance ve Florencii.

Pokud jde o situaci v Kosovu je podle Madeleine Albrightové zapotřebí více "vytrvalosti" a "zdrojů". Loňský vojenský zákrok organizace NATO v Kosovu zahájil podle jejích slov novou kapitolu vývoje této oblasti a neměl by se stát jen "předehrou další verze staré historie".

Kromě problémů Balkánu byla důležitým tématem jarního zasedání představitelů Severoatlantické aliance evropská bezpečnost a společná obranná politika. Americká ministryně zahraničí ujistila přítomné zástupce evropských zemí, že nynější plány Spojených států na vybudování nové protiraketové obrany pomocí satelitů nebudou znamenat menší angažovanost Spojených států v Evropě, že Spojené státy vždy dodrží své závazky vůči spojencům v Severoatlantické alianci a že také chápou a podporují snahu evropských zemí o větší nezávislost v záležitostech obrany. "Amerika podporuje silnější a schopnější Evropu, která bude moci efektivně jednat spolu s námi, a bude-li to zapotřebí, i bez nás," prohlásila Madeleine Albrightová.

Generální tajemník Severoatlantické aliance George Robertson hovořil o zlepšování vztahů s Ruskem, které byly přerušeny v důsledku loňského zákroku organizace NATO v Kosovu. "Vztahy mezi námi a Ruskem jsou opět na svém místě," poznamenal v přítomnosti ruského ministra zahraničí Igora Ivanova, který se poprvé po roce účastnil zasedání představitelů organizace NATO. Ministr Ivanov ovšem v diskusi vyjádřil odlišné názory Ruska na vývoj na Balkáně.

Zdůraznil například, že Jugoslávie si musí zachovat územní integritu, včetně provincie Kosovo a kritizoval problémy návratu uprchlíků do této oblasti. Ruský ministr zahraničí Ivanov také podotkl, že prý mezinárodní tribunál pro válečné zločiny, který zasedá pod patronátem OSN v Haagu, není dost objektivní. Proti tomuto jeho tvrzení se ale ohradili někteří západní delegáti, kteří naopak kritizovali Rusko za to, že nedávno oficiálně hostilo v Moskvě jugoslávského ministra obrany Dragoljuba Ojdaniče, který je v Haagu obviněn z válečných zločinů.

"Myslíme si, že není vhodné, aby Moskva hostila člověka obviněného z válečných zločinů," prohlásila bez obalu americká ministryně zahraničí Albrightová.

Ruský ministr zahraničí Igor Ivanov tuto námitku kupodivu uznal a přítomným delegátům se omluvil a řekl, že vysoce postavení důstojníci ruské armády byli potrestáni za to, že Ojdaniče pozvali. Návštěvu prý organizovalo ruské ministerstvo obrany bez jeho vědomí.

Letošní jarní zasedání představitelů Severoatlantické aliance ve Florencii se také stalo příležitostí k tomu, aby se k programu aliance Partnerství pro mír konečně připojilo Chorvatsko. Pro tuto bývalou jugoslávskou republiku, kterou ještě donedávna tvrdě ovládali nacionalisté a prezident Fraňo Tudžman, je to nepochybně velký krok vpřed. Je to symbolický krok Chorvatska na cestě k demokracii a jeho vystoupení z mezinárodní izolace, který by mohl mít odezvu i v Srbsku, jak o tom hovořil generální tajemník Severoatlantické aliance George Robertson:

"Vstup Chorvatska do euroatlantické rodiny je zprávou pro srbský lid, že i pro ně je zde místo, jestliže odmítnou Miloševiče a jeho hrozné děditství," poznamenal generální tajemní Severoatlantické aliance George Robertson.