Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci: O uprchlické krizi už se dnes nedá mluvit
Migrace se v posledních dvou letech stala nedílnou součástí politických, mediálních i soukromých debat. Jaké jsou aktuální počty migrantů, jejich původ a motivace k cestě do Evropy? Podařilo se Evropě situaci stabilizovat? A jaká bezpečnostní rizika migrace přináší?
Hosty speciálu o migraci byli:
- Jan Schroth, projektový manažer, Mezinárodní organizace pro migraci
- Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha
- Thomas Kulidakis, spolupracovník Českého rozhlasu
- Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci
- Robert Schuster, Lidové noviny, odborník na Německo a Rakousko
- Michaela Poláková, České centrum ve Stockholmu
- Radko Hokovský, think-tank Evropské hodnoty
Podle projektového manažera Mezinárodní organizace pro migraci Jana Schrotha se už o uprchlické krizi mluvit nedá, ve srovnání s rokem 2015. Čísla jsou dnes na úrovni let 2013 nebo 2014.
„Každý den v roce 2016 připlulo do Evropy přes Středomoří zhruba tisíc lidí, za prvních asi 100 dní letošního roku je to přibližně 260 lidí za den do Itálie a do Řecka kolem čtyřiceti,“ nabízí Schroth konkrétní čísla a dodává, že velký podíl na útlumu má dohoda Evropské unie s Tureckem.
Česká republika migranty neláká
Česku se masivní vlna migrantů v uplynulých dvou letech vyhnula. Podle údajů Magdy Faltové, ředitelky Sdružení pro integraci a migraci, požádalo v roce 2015 a 2016 o azyl v České republice asi 1500 lidí a přibližně 400 dostane buď azyl, nebo doplňkovou ochranu.
Břetislav Tureček, @univerzitaMUP: Jsou to lidé s muslimskými kořeny, potomci dnešních uprchlíků pro nás mohou být za 20, 30 let problém.
— Český rozhlas Plus (@CRoPlus) 12. dubna 2017
„Největší skupinou jsou lidé z Ukrajiny, kde je i největší počet pozitivních rozhodnutí, a to především u Ukrajinců z východní Ukrajiny, kde probíhá válečný konflikt. Další skupinou byli v roce 2015 Kubánci a Syřané, zhruba stejný počet – okolo sta lidí. To se trochu změnilo – v roce 2016 klesá počet Syřanů, kteří žádají o azyl, na 78, ale narostl počet lidí z Iráku, kterých bylo zhruba 160.“
Proč je situace v České republice odlišná oproti dalším evropským zemím, které jsou cílem migrace? „Nejsme země, která by migranty tolik lákala z hlediska uplatnění – jsme poměrně malí, jazyk není úplně jednoduchý a nejsou tu velké komunity těch lidí, které přicházejí,“ myslí si Faltová.
Aktuální migrační trasy zachycuje interaktivní mapa organizace @Frontex > https://t.co/GvuR6DJVk4. #speciálPlus o migraci pic.twitter.com/Hzp0CroFJE
— Český rozhlas Plus (@CRoPlus) 12. dubna 2017
Ne všichni migranti jsou problém
Jednou ze zemí, kde se téma migrace právě živě diskutuje, je Švédsko. To má aktuální zkušenost s teroristickým útokem. Uzbek útočil nákladním vozem v centru Stockholmu minulý pátek. Ve Švédsku se po útoku hovoří o důsledném odsunu odmítnutých osob. Tím měl být údajně i uzbecký atentátník.
V zemi se legálně zdržuje 8300 osob, jejichž žádost o azyl byla zamítnuta, což je vnímáno jako problematické, řekl velvyslanec Jiří Šitler Českému rozhlasu Plus. Michaela Poláková z Českého centra ve Stockholmu doplňuje, že problém odsunu odmítnutých osob musí řešit nejen Švédsko, ale i další země.
Michaela Poláková, České centrum ve Stockholmu: Nemůžeme tvrdit, že všichni migranti jsou problém, ale také ne, že žádný z nich není problém
— Český rozhlas Plus (@CRoPlus) 12. dubna 2017
Mění se pohled Švédů a švédských úřadů na uprchlíky? „Ne všichni Švédi jsou z migrační politiky nadšení, ale jsou tu mnohem menší xenofobní nálady než třeba v Česku, kde je stále řada lidí, kteří viděli přistěhovalce jen na obrázku a mají o nich neskutečné představy. Radikální skupiny tu ale jsou. Sílí pozice nacionalistické strany Švédských demokratů, která chce poměrně radikálně omezit migraci,“ myslí si Poláková.
