Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci: O uprchlické krizi už se dnes nedá mluvit

12. duben 2017

Migrace se v posledních dvou letech stala nedílnou součástí politických, mediálních i soukromých debat. Jaké jsou aktuální počty migrantů, jejich původ a motivace k cestě do Evropy? Podařilo se Evropě situaci stabilizovat? A jaká bezpečnostní rizika migrace přináší?


Hosty speciálu o migraci byli:
- Jan Schroth, projektový manažer, Mezinárodní organizace pro migraci
- Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha
- Thomas Kulidakis, spolupracovník Českého rozhlasu
- Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci
- Robert Schuster, Lidové noviny, odborník na Německo a Rakousko
- Michaela Poláková, České centrum ve Stockholmu
- Radko Hokovský, think-tank Evropské hodnoty

Podle projektového manažera Mezinárodní organizace pro migraci Jana Schrotha se už o uprchlické krizi mluvit nedá, ve srovnání s rokem 2015. Čísla jsou dnes na úrovni let 2013 nebo 2014.

„Každý den v roce 2016 připlulo do Evropy přes Středomoří zhruba tisíc lidí, za prvních asi 100 dní letošního roku je to přibližně 260 lidí za den do Itálie a do Řecka kolem čtyřiceti,“ nabízí Schroth konkrétní čísla a dodává, že velký podíl na útlumu má dohoda Evropské unie s Tureckem.

Česká republika migranty neláká

Česku se masivní vlna migrantů v uplynulých dvou letech vyhnula. Podle údajů Magdy Faltové, ředitelky Sdružení pro integraci a migraci, požádalo v roce 2015 a 2016 o azyl v České republice asi 1500 lidí a přibližně 400 dostane buď azyl, nebo doplňkovou ochranu.

„Největší skupinou jsou lidé z Ukrajiny, kde je i největší počet pozitivních rozhodnutí, a to především u Ukrajinců z východní Ukrajiny, kde probíhá válečný konflikt. Další skupinou byli v roce 2015 Kubánci a Syřané, zhruba stejný počet – okolo sta lidí. To se trochu změnilo – v roce 2016 klesá počet Syřanů, kteří žádají o azyl, na 78, ale narostl počet lidí z Iráku, kterých bylo zhruba 160.“

Proč je situace v České republice odlišná oproti dalším evropským zemím, které jsou cílem migrace? „Nejsme země, která by migranty tolik lákala z hlediska uplatnění – jsme poměrně malí, jazyk není úplně jednoduchý a nejsou tu velké komunity těch lidí, které přicházejí,“ myslí si Faltová.

Ne všichni migranti jsou problém

Jednou ze zemí, kde se téma migrace právě živě diskutuje, je Švédsko. To má aktuální zkušenost s teroristickým útokem. Uzbek útočil nákladním vozem v centru Stockholmu minulý pátek. Ve Švédsku se po útoku hovoří o důsledném odsunu odmítnutých osob. Tím měl být údajně i uzbecký atentátník.

V zemi se legálně zdržuje 8300 osob, jejichž žádost o azyl byla zamítnuta, což je vnímáno jako problematické, řekl velvyslanec Jiří Šitler Českému rozhlasu Plus. Michaela Poláková z Českého centra ve Stockholmu doplňuje, že problém odsunu odmítnutých osob musí řešit nejen Švédsko, ale i další země.

Mění se pohled Švédů a švédských úřadů na uprchlíky? „Ne všichni Švédi jsou z migrační politiky nadšení, ale jsou tu mnohem menší xenofobní nálady než třeba v Česku, kde je stále řada lidí, kteří viděli přistěhovalce jen na obrázku a mají o nich neskutečné představy. Radikální skupiny tu ale jsou. Sílí pozice nacionalistické strany Švédských demokratů, která chce poměrně radikálně omezit migraci,“ myslí si Poláková.

Počet teroristických útoků v západní Evropě, které jsou vedeny v rámci džihádu, v posledních letech rapidně stoupl, stejně jako počet obětí
Jaká je situace s migranty v Německu a Rakousku? Co se právě teď děje v Řecku? A podařilo se Evropské unii dostat migraci pod kontrolu? Poslechněte si celý speciál Českého rozhlasu Plus věnovaný migraci >>
autoři: Michael Rozsypal , jpr
Spustit audio