Schizofrenie je stigma. V Česku ji lidé schovávají za depresi, v Japonsku ji přejmenovali

„Jako kdyby bylo postiženo vaše já, které byste měli mít pod kontrolou, a o kterém se každý z nás domnívá, že ho má pod kontrolou,” popisuje problém s vnímáním schizofrenie psychiatr Cyril Höschl.

Deprese je dnes už méně stigmatizovaná, negativní punc, který si psychiatrie přinesla z hluboké minulosti, je menší. Cyril Höschl

Psychiatrie je v současnosti plnohodnotná součást medicíny, a tak se nemoci duše, mysli, chování a prožívání, chápou jako onemocnění mozku.

„Tím se daří do určité míry tohle sředověké stigma odbourávat. Je pravda, že u některých poruch se to stále ještě nedaří. Už proto, že vedou k takovým změnám v chování, které jsou pro okolí nepochopitelné. Všechno to, čemu nerozumíme, máme tendenci odsuzovat. To vytváří negativní postoj,” vysvětluje Cyril Höschl.

Ten, kdo příliš myslí

V Evropě lidé tají, že mají schizofrenii, například v Japonsku nebo Číně ale museli kvůli pacientům schizofrenii přejmenovat. „Před časem tam byla schizofrenie tak stigmatizující, že to pacienty poškozovalo, nemohli se dostat k adekvátní léčbě,” říká lékař.

Prof.Cyril Höschl|foto: Jan Sklenář

Japonští odborníci přejmenovali onemocnění z názvu „nemoc štěpící mysl” na „poruchu integrace.” Nemocným lidem se tak výrazně ulevilo. „Něco podobného se odehrálo i v Číně, v mandarínštině se teď pacient se schizofrenií označuje jako „ten, kdo příliš myslí”. To je přece krásné,” myslí si Höschl.

O blízkém člověku se tak snadněji říká, že mu to moc myslí, než že je schizofrenik. Pomohlo by přejmenování nemoci i v Česku?

„Myslím si, že ano. Název použitý v Japonsku mi přijde výstižný a dobrý. Taková změna nemůže proběhnout jen u nás, protože naší diagnostiku spojujeme se Světovou zdravotnickou organizací. To, jak jsou diagnózy popsány, vychází z těchto předpisů,” odpovídá neurovědec Petr Bob, sekretář Sekce stresu Světové psychiatrické asociace.