Sbližování Putina a Si Ťin-Pchinga může paradoxně vést k jakési měkké kolonizaci Ruska

25. březen 2023

Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-Pchinga v Moskvě působila zdánlivě jako vítězství obou stran. Šéf Kremlu Vladimir Putin ukázal, že navzdory mezinárodnímu zatykači z Haagu má stále na geopolitickém hřišti vlivné přátele. Peking zase po předchozím zprostředkovaném míru mezi Íránem a Saudskou Arábií mohl prohlubovat image „mírotvůrce“. Ruský nezávislý list Novaya Gazeta ale v analýze dokládá, že Rusko potřebuje Čínu daleko víc.

Nerovný vztah Moskvy a Pekingu se týká takřka všech oblastí, včetně obchodu a technologického vývoje.

Moskva se taky může stát satelitem Pekingu. Stejně jako je Bělorusko závislé na Kremlu.

Podle listu je hlavní otázkou, v jaké podobě bude ruský stát po válce existovat. Budování multipolárního světového řádu může paradoxně vést k „měkké kolonizaci“ Ruska sousední mocností.

Kreml se začal výrazně obracet na Východ už v roce 2014, zásadní prohloubení vztahů ale přišlo až s invazí na Ukrajinu. Obchodní obrat mezi oběma zeměmi se od té doby více než zdvojnásobil. V loňském roce se Peking stal největším obchodním partnerem Moskvy.

Na importu z Číny je závislejší pouze jediná země: Severní Korea.

Od loňského srpna se podíl čínského dovozu zvýšil dokonce na 50 až 60 procent. Na importu z Číny je víc závislá už jen Severní Korea. Rusko přitom Číně více prodává a míň nakupuje. Peking má zájem zejména o levné ruské energie, které v důsledku sankcí neproudí na evropský trh.

Peking se nehrne ani do investic v Rusku

Spojenectví ale není pro Peking výhodné jen ekonomicky, mnohem důležitější je politická a symbolická rovina.

Čínská vláda pod vedením Si Ťin-Pchinga ráda verbálně podpoří jakoukoli akci namířenou proti „americké hegemonií“, jak to ráda označuje. Ekonomická stránka je jen vedlejší bonus.

Čtěte také

Do investic v Rusku se Peking příliš nehrne. Obchod tvoří jen tři procenta obratu čínského zahraničního obchodu, což je čtyřikrát míň než s hlavním geopolitickým rivalem Spojenými státy. Dokonce i ropy a plynu Číňané nakupují víc od Saudské Arábie a Turkmenistánu než od Ruska.

Obě strany zato mluví o rozšíření spolupráce takzvaného „euroasijského finančního sektoru“. I z toho ale profituje Čína. Podíl ruských exportních plateb v jüanech se loni zvýšil 30krát. Jüanu se také po uvalení protiruských sankcí daří plnit roli nové ruské rezervní měny.

Schůzka lídrů obou zemí ale naznačila pokračování vojenské a technologické spolupráce. Čína Rusku dodává součástky pro bezpilotní drony a mikročipy pro výrobu balistických raket. Sankce tak někdy dopadají také na čínský obranný průmysl.

Čtěte také

Peking ale postupuje opatrně a nepřekračuje červené linie – jeho podpora zatím nedošla tak daleko, že by zbraně dodávali přímo. Čínská pomoc ruskému vedení přesto loni pomohla vyhnout se ekonomické katastrofě.

Novaya Gazeta demonstruje nepoměr sil také na očekáváních obou stran. Zatímco Moskva upřímně usiluje o posílení svazku s Pekingem, Čína se spokojí s pasivní rolí odběratele levných ruských surovin. Tato pozice dostává Rusko do závislosti.

Rozhodne se po válce

List předvídá, že konflikt na Ukrajině a jeho důsledky Rusko nejen oslabí, ale dost možná dostane do role, jakou má Bělorusko – tedy satelitního státu mocnějšího souseda. Peking totiž na rozdíl od Moskvy mnohem líp rozumí rovnováze mezi ekonomickými a politickými zájmy, a umí z toho také těžit ve svůj prospěch.

Čtěte také

Úlohou Číny jako možného mediátora mezi Ruskem a Ukrajinou se v komentáři pro portál Conversation zabývá odborník na bezpečnost v asijsko-pacifickém regionu a čínskou zahraniční politiku z Univerzity v Sydney Jingdong Yuan.

Návštěva Si Ťin-Pchinga v Moskvě podle něj ukázala, že mír na Ukrajině není – navzdory navrženému dvanáctibodovému mírovému plánu –, hlavním zájem Číny ve vztahu k Rusku.

Rusko sice vzalo čínskou předlohu mírového řešení na vědomí a ocenilo „dobrou vůli“ Pekingu, žádný konkrétní návrh na ukončení války se ale v bilaterálních rozhovorech neobjevil. Místo toho obě strany kritizovaly sankce uvalené Západem.

Výjimečné strategické partnerství mezi Moskvou a Pekingem upevňuje i silné osobní přátelství – státníci se setkali už víc než 40tkrát.

Čína ale stojí před nepříjemným rozhodnutím: na rozdíl od Ruska má menší zájem otevřeně narušovat mezinárodní systém, a to i přesto, že se svým severním sousedem sdílí odpor vůči dominanci Spojených států.

Čtěte také

Čína je totiž mnohem více integrována do globálních obchodních a finančních struktur.

Peking si tak nemůže dovolit přerušit vazby se Spojenými státy a riskovat západní sankce, zároveň chce ale udržet Moskvu na své straně. Podle autora komentáře totiž nechce sám čelit tlaku Západu.

Dohromady to Číně dává jen malý prostor k roli upřímného prostředníka vyjednávání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou, konstatuje Yuan v komentáři pro Conversation. Dodává, že nadcházející onlineí schůzka s Volodymyrem Zelenským bude pro Peking příležitost ukázat schopnosti mediátora.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu, připravili Ondřej Čížek a Tea Veseláková. 

autoři: Ondřej Čížek , Tea Veseláková
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.