Šašci a blázni králů: Poslání šaška
"Všechny květiny voní, ale každá po svém." Právě tak zní jedno z tádžických přísloví, kterým můžeme uvést nový seriál magazínu Zrcadlo, kdy nahlédneme do světa lidí odjakživa zosobňujících smích a radost - šašků a bláznů...
Vše začalo už ve starých řeckých a římských komediích, odkud jako divadelní postava šašek přešel na evropská prkna znamenající svět - a to pod nejrůznějšími názvy. Říkali mu harlekýn, Hanswürst, rigoletto, paňáca anebo také klaun, kterým se stal až v historicky nejbližší době... Ve dvanácti dílech vám společně s autorem knížky Šašci a blázni králů - s podtitulem Tajnosti, moudrost i kratochvíle - Lubošem Koláčkem nabídneme pohled nejen na blázny a šašky jako skupinu lidí, ale podíváme se také do života Žita, Palečka, Kacafírka, Hodži Nasredina a řady dalších.
Poprvé ale otevřeme knihu na úplném začátku...
"Šašek je symbolem Pravdy, v roli Blázna pak jejím nositelem. Nadarmo není charakterizován moudrou Ulenšpíglovskou sovou a zrcadlem. Šašek královský, to nebýval jen pouhý 'obveselovač', klaun či komik v našem moderním pojetí, byť jeho archetypální i faktická postavička v nás dnes takový názor evokuje. Tento 'moudrý blázen' urozených dvorů míval mnohem širší záběr: není to jen bavič ani kašpárek, jak ho známe z loutkových divadel. Šašek či blázen královský je postavou specifickou: směl být i králův rádce a mnohdy přítel, zpovědník, důvěrník, mudrc i jakési svědomí královské milosti. Jeho 'sova' i 'zrcadlo'."(Ukázka z knížky Šašci a blázni králů)
"'...je známo, že i nejmocnější králové mají v bláznech tak velké zalíbení, že někteří bez nich nemohou ani snídat, ani jít na procházku, ba ani hodinku vydržet,' přesvědčivě ironizuje Bláznivost ústřední postava slavného středověkého vzdělance Erasma Rotterdamského v jeho výjimečné filozofické satiře 'Chvála Bláznivosti'. Dopsal ji v roce 1508, tedy v období největšího rozkvětu dvorských šašků v Evropě. Vzhledem k tomu, že se v prostředí jejich předních královských dvorů osobně pohyboval, Erasmova výpověď je výjimečně autentická. Byť realitu musíme, v tomto časovém a poučném díle, hledat pod zjevnými stopami ostrého břitu satirického." (Ukázka z knížky Šašci a blázni králů)
"Avšak neměli své šašky tehdy zdaleka jen králové! Vždyť evropský středověk je obecně zlatým časem šašků. A jednalo se vždy jen o moudré blázny? Ale kdepak! Mnohdy to nebylo s jejich postavením a účelem tak jednoznačné. Ne každý vládce, správce, duchovní či šlechtic - majitel či 'provozovatel' šaška - dokázal snést pravdu. Bavit se však chtěli všichni."(Ukázka z knížky Šašci a blázni králů)
A jak k tomu měl takový šašek vypadat? I o tom už si můžeme pár slov říct...
"Snad někdo namítne: ale vždyť vládci nechtějí slyšet pravdu a straní se oněch filozofů právě proto, že se obávají, aby se náhodou mezi nimi nevyskytl nějaký příliš nevázaný jedinec, jenž by měl odvahu říkat jim raději slova pravdivá nežli příjemná. Arciže je tomu tak - králům bývá pravda protivná. Leč na mých bláznech je obdivuhodné právě to, že z jejich úst jsou přijímány s velikou radostí nejen pravdy, nýbrž dokonce zřejmé urážky. Tentýž výrok, pronesen mudrcem, bude možná potrestán smrtí, vyjde-li však z úst šaška, vyvolá takové potěšení, že je to k nevíře."(Ukázka z knížky Šašci a blázni králů)
"Postavení tohoto výjimečného člověka, vyňatého jaksi z obecných zvyklostí, bylo poněkud zvláštní - on nejenže směl, on měl dokonce za úkol říkat pravdu! Jistěže tak, jak ji viděl on - a ještě lépe: formou bláznovství. Záleželo na míře jeho vlastní kreativity."(Ukázka z knížky Šašci a blázni králů)
Kreativita se ale zjevně mohla projevit i v osobním životě šašků...
Na závěr snad připojme už jen perličku v duchu našich moudrých bláznů - tentokráte uzbecké přísloví, které říká: "Každý pláč má svůj smích." A budiž právě to pozvánkou k příštímu dílu, kdy se s Lubošem Koláčkem, autorem knížky Šašci a blázni králů, zastavíme u samotných slůvek šašek a blázen v jejich středověkém významu a důsledku. Více už se ale dozvíte v Zrcadle s premiérou 18. dubna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
