Šarapatka: Právo volit sebou nese i povinnosti, které ale cizinci nemají

Ombudsmanka Jana Šabatová se na mezinárodní konferenci o participaci migrantů vyslovila pro, a zopakovala tak názor ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera.

Vládní rada pro lidská práva, stejně jako ministerstvo vnitra v tom vidí spíše bezpečnostní riziko.

Selma Muhič z předsednictva Českého helsinského výboru souhlasí s ombudsmankou: právo cizinců volit v komunálních volbách podpoří jejich integraci do české společnosti.

„Jsou to lidé, kteří dlouhodobě žijí v České republice, pracují zde, a splnili všechny podmínky, které jim tento stát klade, aby v něm mohli fungovat,“ řekla Muhič v pořadu Pro a proti.

Podle ní tyto osoby přispívají do státního rozpočtu, a měli by tedy mít možnost ovlivnit podmínky, ve kterých se jejich komunita vyvíjí.

„Může to posílit jejich pocit sounáležitosti, ale i zodpovědnost místních politiků za lidi, kteří v těchto komunitách žijí,“ dodala.

Cela řada zemí Evropské unie volební právo v komunálních volbách imigrantům přiznávají buď v celém, nebo omezeném rozsahu, připomněla Muhič.

„Pět let pro získání trvalého pobytu musí mít nějakou historii. Žádný cizinec nemůže přijet do České republiky, požádat o trvalý pobyt, a po pěti letech ho získat. Už předtím zde musí žadatel celou řadu let pobývat,“ popsala proces získání občanství členka Českého helsinského výboru.

Muhič: „Diskuze není o tom, proč si cizinci nepočkají na občanství, ale o tom, že už společnosti něco konkrétního přinášejí. Občanství není jen nějaká formalita, ale i skutečnost společného života. Pokud je tam nějaká spoluzodpovědnost, společný život, zájem na tom, aby se komunita vyvíjela a prosperovala, tak by bylo dobré, aby se cizinci na úrovni komunálních voleb více zapojili.“

Bývalý velvyslanec v zemích Asie a Afriky a poslanec Milan Šarapatka považuje voličské právo za vrchol občanských privilegií úzce spojený s povinnostmi.

Šarapatka: „Právo volit a býti volen, je výsostným politickým právem. Je to privilegium, a občan, který ho má, má vůči státu také povinnosti. Například kdyby byla válka, tak občané českého státu budou povinni se na jeho obranu postavit, zatímco cizinec s trvalým pobytem tuto povinnosti nemá… Lidé by získali právo, ale nemají reciproční povinnost.“

Ten je přesvědčen, že politická práva bývají zpravidla spojená s občanstvím dotyčného člověka, a proto by měli mít imigranti volební právo až ve chvíli, kdy získají státní občanství.

„Jsem připraven podpořit přiznání veškerých politických práv těm imigrantům, kteří se nejdříve do společnosti integrují, získají nejen trvalý pobyt, ale i občanství, a pak můžou plně ovlivňovat komunitu ve které žijí, nebo i kandidovat do vyšších orgánů státní správy,“ prohlásil Šarapatka.

Neměl by sesměšovat pobyt na území státu se státním občanstvím, vyzval poslanec.

Současný stav, který voličské právo cizincům odpírá, nevidí Šarapatka jako důsledek nadřazenosti nebo despektu k imigrantům, ale vykládá ho jinak.

„Jde spíše o strach z neznámého. Historicky neměli Češi mnoho možností se setkávat s jinými národnostmi a etniky,“ shrnul specifickou českou situaci bývalý velvyslanec v zemích Asie a Afriky.