Sankce proti Lukašenkovi zatím nebudou. Kypr si „lehl před tank“, píše Novaja gazeta

Motivy jednotlivých stran se ve svém článku zabývá nezávislý ruský deník Novaja gazeta. Jeho autor připomíná slova kyperského ministra Nikose Christodulidise, který před jednáním řekl, že jeho země sankce podporuje, ale nechce, aby EU měřila dvojím metrem – aby jinak trestala porušování lidských práv v Bělorusku a jinak narušování územní suverenity svých členských zemí.

Čtěte také

Filip Nerad: Sankce proti Bělorusku a důvěryhodnost EU

Podle názoru ruského novináře můžeme Kypr pochopit. Mnozí členové Evropské unie, včetně vlivných zemí jako je Německo, s potrestáním Turecka nijak nespěchají. Na ochotě Ankary ke spolupráci totiž závisí příliš mnoho. Například problém milionů převážně syrských uprchlíků. Kypr se proto odhodlal k zoufalému činu a doslova si „lehl před tank“.

Řešení sporu se očekává od setkání nejvyšších představitelů zemí EU, které v Bruselu proběhne už koncem týdne. Na základě vyjádření šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella sice můžeme očekávat, že se sankce v budoucnu podaří schválit, dosavadní vývoj ale pro Bělorusy znamená zklamání. To, že Kypr chce svůj plyn, se sice dá pochopit, otázkou je, jak to vysvětlit Bělorusům, které Lukašenko mučí, vězní či vyhání do emigrace, píše Novaja gazeta.

Vypadá to, jako by Svjatlana Cichanouská, která do Bruselu v pondělí přijela, odjížděla s prázdnýma rukama. Není to ale tak docela pravda, neboť můžeme očekávat, že se tato otázka podaří vyřešit už během setkání evropských lídrů ve čtvrtek a v pátek. To by znamenalo, že sankční seznam představitelů běloruského režimu bude potvrzený během příštího setkání ministrů zahraničí 12. října.

Protesty nekončí

V samotném Bělorusku dál pokračují masové protesty proti režimu prezidenta Lukašenka. Novým způsobem boje, ke kterému se jeho odpůrci uchýlili, je takzvaná deanonymizace, píše server Rádia Svobodná Evropa.

Čtěte také

Libor Dvořák: Protesty v Bělorusku v den Lukašenkových 66. narozenin

Před velkou nedělní demonstrací se na sociální síti Telegram objevily osobní údaje tisícovky příslušníků běloruské policie. Jde prý o odvetu za policejní zatýkání během sobotního ženského pochodu v centru Minska.

Podle prohlášení telegramového kanálu NEXTA Live bude zveřejňování osobních údajů pokračovat, s to dokud režim se zatýkáním nepřestane. Dosud uveřejněné seznamy obsahují informace o 1003 příslušnících policie – dají se z nich prý vyčíst jména, příjmení, data narození, jednotky, ve kterých slouží, hodnosti i funkce.

Celý přehled zahraničního tisku, který připravila Veronika Dospělová, najdete v audiozáznamu.