„Sami se potrestáme!“ Varuje bývalý politický vězeň, který radil kardinálům a biskupům

Josef Vlček s rodiči a sourozenci
Josef Vlček s rodiči a sourozenci

Josefa Vlčka komunisté zavřeli za údajnou velezradu na deset let v roce 1951. Po třiceti letech šel do vězení znovu za šíření samizdatů v roce 1981, to už mu bylo 61 let.

Do problému s totalitním režimem ho dostalo působení v čele nakladatelství Matice cyrilometodějské vydávající křesťanskou literaturu. Zemřel v pětadevadesáti v roce 2015.

Krátce před svojí smrtí vzkázal, že žijeme nebezpečným způsobem, protože se neřídíme božími přikázáními: „Bůh je u nás odstaven. My sami se potrestáme! Všechny ty zkoušky zbraní hromadného ničení jsou začátkem konce, když ne lidstva, tak celých národů. Bůh nás nezachrání, protože sami toužíme dostat po hubě,“ varoval Josef Vlček.


Příběhy 20. Století vznikají ve spolupráci s neziskovou organizací Post Bellum, která vede společně s Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů rozsáhlý archiv vzpomínek pamětníků Paměť národa. Pakliže byste jim chtěli pomoci, staňte se členem Klubu přátel Paměti národa.

V roce 1946 nastoupil Josef Vlček jako generální tajemník do Matice cyrilometodějské. V té době byl ministrem školství komunistický poslanec Zdeněk Nejedlý, který usiloval o zrušení církevních škol. Proti tomu ostře vystupovala církev, za kterou byl pověřen kardinálem Beranem v této věci jednat a radit odborník, tajemník Matice cyrilometodějská Josef Vlček.

Josef Vlček

Matice vydala a distribuovala jen v roce 1946 na 200 tisíc letáků, organizovala petice a schůze. Vlček se pravidelně setkával na interních poradách s arcibiskupem Josefem Beranem, arcibiskupem Josefem Karolem Matochou, monsignorem Janem Šrámkem a dalšími. V roce 1947 se stal také tajemníkem Ústředí svobodných škol.

Josef Vlček v dětství

V květnu 1948 se zúčastnil jednání v Ústředním akčním výboru Národní fronty v čele s Alexejem Čepičkou s církevní delegací, v čele s biskupem Štěpánem Trochtou, jemuž dělal Josef Vlček poradce. Jednání se protáhla až do června. Nic, co se podařilo dojednat, neplatilo. Arcibiskup Josef Beran byl internován ve svém bytě.

Následovalo zatýkání církevních osobností – kněží i laiků, justiční vraždy, mučení, soudy vynášely vysoké tresty vězení. Vlček se ocitl na seznamu, o čemž ho informovali přátelé.

Vlček byl v té době čerstvě ženatý a novomanželům se narodila dcera. Josef se s nimi domluvil, že až se situace uklidní, odjedou za ním na Západ, že jim dá zprávu. Ukryl se na měsíc v bytě známé v Luhačovicích. 25. července 1950 společně s převaděčem a prof. Vincencem Dacikem podnikl na jižní Moravě přechod hranic. Převaděčská skupina byla ovšem pod kontrolou StB, z převaděče se vyklubal její agent.

Josefa Vlčka několikrát ztloukli, skutečnou trýzeň však pocítil v izolaci, kde ho drželi sedm měsíců. Těsně před soudem mu dala StB nabídku: buď trest smrti, nebo spolupráce. Pokud by konfidentství podepsal, do tří týdnů by ho propustili domů za ženou a dcerou, kterou viděl jen těsně po porodu. Vlček říká, že to byl nejhorší okamžik jeho života. Pomohla mu prý modlitba. Vyšetřovatelům nevěřil a spolupráci odmítl.

Josef Vlček prožil těžké chvíle, když mu prokurátor potvrdil návrh na trest smrti. Po odvolání ho zmírnili na jednadvacet let.

Josef Vlček