Saharské písečné bouře se stanou neodmyslitelnou součástí jara
Saharský písek, který o víkendu zasypal Českou republiku a koncem minulého týdne Francii, Británii i Německo, se bude v příštích letech vracet pravidelně. „Jde o výsledek nepříjemné kombinace faktorů – patří k nim sucho, intenzivní zemědělství na severu Afriky a globální oteplování,“ řekl listu Independent přední anglický klimatolog.
„Příčinou je prudký růst populace v Čadu, Nigeru, Mali a Mauretánii, a to v posledních 20 až 30 letech. Kvůli tomu se dramaticky zvýšil objem prašné půdy a polétavého prachu v ovzduší,“ vysvětlil deníku doktor Robert Bryant z Sheffieldské univerzity.
Podle experta existují četné důkazy, že tento jev bude pokračovat. Jemný načervenalý prášek byl ve středu a čtvrtek patrný zejména nad střední Francií, a v Británii od Londýna až po Severní Irsko. Lidé náchylní k zánětům průdušek a trpící astmatem měli v těchto dnech prokazatelně zhoršené problémy. „Prachu je dvakrát víc než před padesáti lety. Populační tlaky problém jenom zhoršují. V průběhu dalších padesáti let můžeme čekat nejméně dvojnásobný nárůst prašnosti,“ řekl Brynat.
Na vině je rozšiřování obdělávané půdy, kdy dochází k nahrazení přirozené africké vegetace plodinami, které už nemohou chránit podloží před větrem. S rostoucím oteplováním planety se navíc prodlužují období sucha – a čím sušší je zemina, tím více prachu se rozptýlí v atmosféře.
Severoafrická populace se navíc velkou měrou podílí na všech typech znečištění – v Maroku a Alžírsku vyrostly neekologické elektrárny, přibylo automobilů a boom hlásí i těžební průmysl. „Prašnost bude mít poměrně zásadní dopad na Evropu. Pomáhá přenášet některé choroby, například slintavku a kulhavku,“ varuje doktor Bryant.
Mluvčí britského ministerstva energetiky a klimatických změn dokonce musel ve čtvrtek vyvracet fámy, že jde o radioaktivní prach. „Radioaktivitu měříme průběžně a žádné zvýšené hodnoty jsme v tomto týdnu neregistrovali,“ uvedl mluvčí.
Turisté na ostrově Madeira v Atlantiku podle listu spatřili v úterý obrovský mrak žlutavého prachu, mířící na Evropu. „V životě jsem neviděla tak obrovský hřib na obloze. Měl barvu spíše oranžovo-růžovou, a vypadalo to jako konec světa,“ řekla Independentu novinářka Caroline Barrereová z Kensingtonu.
V západoevropských městech prý vzrostl až o deset procent počet lidí s respiračními problémy. „Lidé by měli snížit fyzickou zátěž. Je možné, že řada z nich pociťovala škrábání v krku nebo pálení v očích,“ uvedl zdroj z ministerstva zdravotnictví.
„Podle expertů však nejsou evropské problémy způsobeny výhradně saharským pískem – na vině je i místní znečištění i nedostatečné proudění v atmosféře,“ konstatoval Independent. Jemný písečný povlak mohli lidé vidět v České republice už 18. února, kdy se k nám saharský písek dostal letos poprvé.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
