S klimatickou změnou se můžeme stát centrem lanýže burgundského. Tedy pokud „lanýžový bůh“ dovolí, říká podnikatel

„Když projedu celou Evropou, tak mi lanýžáři ve Španělku, Itálii nebo Francii stále častěji říkají, že je to u nich s produkcí stále horší. Mají výpadky v produkci, například ve Španělsku jsou v létě teploty nad 40 stupňů, a to už lanýž přestává růst,“ popisuje. 

Čtěte také

Najít lanýž je vzrušující, je za ním finanční hodnota a unikátnost, popisuje obchodník s lanýži

„Klimatická změna tak dává Česku šanci, aby se stalo budoucím centrem lanýže burgundského ve střední Evropě. Tedy pokud nám bude lanýžový pánbůh přát,“ říká Beneš. Málo se to ví, ale naše území má nejstarší historii v jejich pěstování v křesťanské Evropě, první objevy sahají až do roku 1360. 

Lanýž burgundský je druh podzemní houby (lanýže), který žije v symbióze s kořeny listnatých stromů, vyskytuje se v teplomilných lesích s vápenitými půdami. Má jemnou, lehce oříškovou chuť a aroma, v kulinářství je oblíbený pro svou univerzálnost i cenovou dostupnost. 

Alchymie

Benešova firma tak vyvinula speciální testy, a to hlavně pro čtyři druhy stromů – tedy na lísku, habr, dub a lípu.

„Náš národní strom nepatří v lanýžových zemích k těm klasických, nicméně jsme lípu několik let testovali. Zjistili jsme, že zvládá mykotizaci lanýžem a je připravena pro moderní prostředí. Tato čtyřka stromů je našimi favority na zakládání nových lanýžáren. Ale ne jako monokultury, ale vždy tvoříme tzv. střední les, kdy líska dělá zahuštěné spodní patro, takže tak dává prostor i stromům větším, které otevírají koruny nad nimi.“ 

Čtěte také

Vědcům z Japonska se podařilo uměle vypěstovat černé lanýže

Založení nové lanýžárny je alchymie. Sazenice stromů se „očkují“ sporami lanýžů, protože pak rostou v symbióze s kořeny vybraných stromů.

„Spory lanýže mají nízkou klíčivost, proto se samy rozhodují, jestli se vůbec budou ,kamarádit‘ se samotným stromkem, a i on může lanýž odmítnout. Další divokou kartou jsou všude přítomné spory konkurenčních hub, které jsou schopny lanýže i zabít,“ vypočítává s tím, že karet má lanýž takzvaně v ruce daleko víc. 

Víc se dozvíte v audiozáznamu pořadu Hovory, ptá se Tatiana Čabáková.