S čím vším mohou souviset Motejlovy úvahy o resignaci?

Ministr spravedlnosti chtěl prý opustit svůj úřad proto, že má výhrady k prohloubení opoziční smlouvy a že se mu nelíbila dohoda, která vedla ke schválení státního rozpočtu. Má zřejmě na mysli tu část, která není na papíře a která se týká výměny jeho kolegů. K prohloubení spolupráce mezi ODS a ČSSD však došlo už před několika týdny a ještě dříve bylo zřejmé, že k ní všechno směřuje.

Stejně tak nikdo nepochyboval o tom, že jedním z jejich bodů bude rekonstrukce Zemanova kabinetu. Proto nezní příliš věrohodně, že by se Motejl pokoušel tuto dohodu narušit až nyní, a to tím, že pohrozí rezignací. Tím spíš, že už při vzniku kabinetu bylo jasné, že bez opoziční smlouvy nebude existovat. Přesto Motejl do takovéto vlády dobrovolně vstoupil.

Proč z ní chtěl právě v této době odejít? Po zveřejnění informací, že už sepsal rezignační dopis, se objevilo hned několik verzí. Například o tom, že ministr spravedlnosti se cítí rozhořčen tím, že pro reformu justice nemá dostatečnou podporu ani mezi poslanci sociální demokracie. Poslední kapkou, kterou měl přetéct jeho pohár trpělivosti, mělo být jednání ústavně právního výboru sněmovny, který zamítl Motejlův návrh na změnu ústavy týkající se právě justice. O tento neúspěch se měli zasloužit také poslanci ČSSD.

Vzhledem k tomu, že Motejl vstoupil do kabinetu jako nestraník, musel dopředu počítat s tím, že se nebude moci tak silně opřít o sociální demokraty. Navíc jako člen menšinové vlády měl zaručeno, že pro přijetí jakéhokoli zákona ve sněmovně bude muset přesvědčit také opoziční poslance. A protože prvním čtením v dolní komoře parlamentu prošel například návrh na novelu trestního řádu a trestního zákona, často se mu to dařilo.

Pokud tedy úvahy o rezignaci byly motivovány právě nízkou podporou sociálních demokratů Motejlovým reformním krokům, mohlo to být pouze gesto směřující k zajištění ještě větší podpory. Ostatně slova Miloše Zemana o tom, že se pokusí ministra spravedlnosti přesvědčit, aby neodcházel, dokazují, že mu na setrvání Motejla ve vládě velmi záleží. A protože má stále ještě v sociální demokracii hlavní slovo, mohl by poslancům domluvit, aby s ministrem spravedlnosti lépe spolupracovali.

Doba, ve které se o Motejlově rezignaci uvažovalo, však nabízí ještě další vysvětlení, proč chtěl odejít z funkce. Důvodem by mohla být skutečně existence opoziční smlouvy. A to v souvislosti s akcí čisté ruce. V pondělním rozhovoru pro Český rozhlas - Radiožurnál Motejl sice tvrdil, že v této souvislosti na něj nikdy nebyl vyvíjen politický nátlak. Vzhledem k tomu, že určitým způsobem může ovlivnit personální složení vedení soudů a státních zastupitelství a ze své funkce může podávat různé stížnosti pro podezření z porušení zákona a navrhovat například kárná řízení se soudci, je vlivným člověkem.

Kdyby boj se závažnou hospodářskou kriminalitou nemohl ovlivnit, nezval by ho president republiky spolu s ministrem vnitra na Hrad ke konzultacím. A protože vyšetřování údajného švýcarského konta ODS, aféry Bamberg a také případu Štiřín se neuvěřitelně vleče a týká se přímo smluvně opozičních partnerů, možná, že Motejl nechtěl být s těmito záležitostmi i nadále spojován, a proto se rozhodl odejít z funkce. Vzhledem k tomu, že nakonec zůstal, bude zajímavé sledovat, jak bude využívat svých pravomocí tímto směrem.

I když reforma justice je hodně důležitá, má pro budoucnost České republiky nesmírný význam i tato část Motejlovy práce. Třeba Motejlovo rozhodnutí neopustit svůj úřad, zamotá nakonec Zemanovi hlavu víc než jeho zvažovaný odchod.