Rychlé změny prostředí poháněly evoluci člověka

Australopithecus sediba
Australopithecus sediba

Lidskou evoluci zřejmě významně ovlivnila série rychlých změn prostředí, k nimž došlo na počátku pleistocénu. Vyplývá to z izotopové analýzy jezerních sedimentů.

Před 2 miliony let se v Africe vyvíjeli časní příslušníci našeho vlastního rodu Homo. Jejich evoluce souvisela se změnou prostředí, která podnítila rozvoj kognitivních schopností. Odborníci většinou předpokládají, že se jednalo o dlouhodobé a pozvolné vysychání Afriky nebo dokonce jedinou velkou změnou klimatu. Nová studie však přináší jiný obrázek. Vědci z Pensylvánské univerzity a Rutgers University analyzovali jezerní sedimenty z archeologického naleziště Olduvai Gorge v severní Tanzanii, kde byly nalezeny pozůstatky australopitéků a člověka Homo habilis. Zaměřili se přitom na vosk z listů rostlin, který je velmi odolný a v sedimentu přežije dlouhou dobu. Z poměru různých izotopů uhlíku v jeho molekulách rekonstruovali množství srážek a odvodili podobu krajiny.

Výsledky studie naznačují, že prostředí, v němž žili první lidé, bylo vysoce variabilní a rychle se měnilo z lesnaté krajiny v travnatou a zase zpět. Během pouhých 200 000 let se tato proměna odehrála pětkrát až šestkrát. Nástup změn byl podle vědců velmi rychlý a přechod od jednoho typu krajiny k druhému trval jen pár stovek nebo nanejvýš tisíců let. Každá změna přitom ovlivnila dostupnost i typ potravy, kterou se časní lidé živili. Nutnost přizpůsobit se pak zřejmě nastartovala evoluční mechanismus, jehož výsledkem bylo zvětšení mozku stejně jako změna pohybu nebo dokonce sociálního uspořádání.

Zdroj: Science Daily, PNAS