Ruští miliardáři vydělávají navzdory sankcím. Jsou nedokonalé, ale fungují, namítá Telička

21. červen 2018
Mistrovství světa v Rusku

Rusko kvůli fotbalovému šampionátu investovalo přes jedenáct miliard dolarů na infrastrukturu, například na rekonstrukci stadionů nebo letišť. Na těchto investicích přitom podle zjištění agentury Bloomberg vydělávají i lidé zařazení na sankčním seznamu Spojených států – podíleli se na dvanácti z pětadvaceti významných staveb.

Týdeník Respekt dále poukazuje na to, že skrz televizní práva a sponzoring přitékají do země velké částky, z nichž část putuje na účty těch, které Západ chtěl potrestat. Nepotvrzuje to argument kritiků sankcí, kteří upozorňují na jejich nefunkčnost a žádají jejich zrušení?

„S tím absolutně nesouhlasím. Tito kritici to částečně mají založené na ideologii a částečně sami mohou mít byznysové zájmy, nebo jsou pod tlakem určitých lobby. Pokud by sankce nebyly, tak tady máme úplný Klondike a džungli,“ zdůrazňuje místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička.

Ne náhodou vidíme rezistenci Ruska vůči sankcím. Dotýkají se konkrétních lidí, jejich majetku, bankovních účtů a cestování, a to funguje.
Pavel Telička

Vedle byznysu ale jde podle Teličky i o politiky. „My něco přijmeme, protože někdo porušuje mezinárodní právo a okupuje, a tito politici naši společnou pozici naleptávají,“ dodává.

Migrace pod kontrolou

Prezidenti a předsedové vlád zemí Evropské unie by se příští týden měli dohodnout na mechanismu, podle něhož by k rozdělování oprávněných a neoprávněných žadatelů o azyl docházelo mimo Evropu, a to na africkém pobřeží.

Už pět let po sobě přibývá uprchlíků. Budou se vracet zpět do Afriky?

Uprchlíci v Paříži

Podle Organizace spojených národů už pět let po sobě přibývá uprchlíků, na útěku je na světě skoro 69 milionů lidí. Společně s tím přibývá politiků, kteří se nechávají zvolit se slibem, že s migrací tím či oním způsobem zatočí. Přestože do Evropské unie přichází aktuálně výrazně méně migrantů než před pár lety, zdá se pravděpodobné, že na summitu na konci června dojde k významné změně přístupu. 

„Je to jeden z dobrý kroků. V Česku se na celou problematiku téměř výlučně díváme prizmatem kvót, ale už nevidíme řadu rozumných a perspektivně velmi efektivních opatření,“ hodnotí nezávislý europoslanec.

Pokud ale bude žádosti azylanta v Libyi vyhověno, která země ho pak přijme? „Pokud docílíme stavu, kdy bude kontrolovaná a pouze legální migrace a bude fungovat návratová politika, pak považuji otázku, kam azylant půjde, za méně významnou,“ reaguje Telička.

Podle svých slov věří spíše v dobrovolné mechanismy a připomíná případ kosovských uprchlíků, které Česko přijalo v 90. letech. „Myslím, že bychom měli i na dobrovolné bázi umět dostát svým mezinárodněprávním závazkům,“ uzavírá Telička s tím, že počty migrantů by byly radikálně odlišné od současných čísel.