Rusové nás testují, příště je nutné stíhačky sestřelit. A nepropadat malomyslnosti, říká Marhoul
Rusko testuje ochotu zemí na to se bránit, o čemž podle expertů svědčí řada incidentů z poslední doby. V pátek tři ruské stíhačky na dvanáct minut vnikly do vzdušného prostoru Estonska. „Příště je nutné je sestřelit. Rusové riskovali životy svých pilotů, ale myslím, že si dopředu velmi spočítali, že sestřeleni nebudou. Testují naše rozhodovací procesy, které jsou na rozdíl od Ruska skutečně komplikované,“ soudí filmař a donedávna člen aktivních záloh Václav Marhoul.
Rusku je podle něj nutné ukázat hranice a v podobné situaci letadla příště sestřelit, na což je například Polsko ústy premiéra Donalda Tuska připravené. Ovšem za předpokladu, že v případě vypuknutí ostrého konfliktu nezůstane osamocené.
Čtěte také
„A to je s otazníkem. Mám vážné pochybnosti o tom, jak rychle jsou členské státy schopné rozhodovat a konat. Aby to nebyla třídenní žvanírna, po níž teprve dojde k nějakému rozhodnutí. Spojené státy z toho nyní vynechme, ty by se v tuto chvíli nikdy neangažovaly v náš prospěch, toto je čistě věc evropských členských států,“ pokračuje producent.
Bezpečnostní situace v Evropě se podle Marhoula zásadně zhoršila a Česko proto musí vynakládat více peněz na zbrojení i na úkor jiných oblastí, a to postupně až do výše 5 procent HDP, jak se v létě zavázalo spojencům v NATO.
„Kultura, zdravotnictví a školství nikdy nebude fungovat v době války. Takže válce je nutné předejít. My nezbrojíme proto, aby byla válka, ale proto, aby nebyla. A toto si mnoho lidí není schopno uvědomit,“ diví se režisér.
Nepropadat malomyslnosti
Marhoul byl u zrodu aktivních záloh, ač k tomu podle svých slov přišel jak slepý k houslím, když se na popud jedné komerční televize v roce 1999 účastnil prvního dobrovolného cvičení záložníků a později se stal velitelem první jednotky.
Čtěte také
„Mnoho let jsem byl mediální oficír, měl jsem břicho a nulovou fyzičku. Teprve po natočení filmu Tobruk jsem šel do sebe, začal cvičit a udělal výběrové řízení k 601. skupině speciálních sil, kde jsem nakonec strávil 12 let,“ vzpomíná.
Do záloh se podle něj hlásí tři základní typy lidí – vlastenci a idealisté, kteří upřímně věří v liberální demokracii, dále lidé se zájmem o vojenskou techniku a zbraně a konečně lidé plní adrenalinu, kteří se chtějí vytrhnout z komfortní zóny.
Marhoul věří, že v případě napadení by se do obrany země zapojila i velká část těch, kteří dnes tvrdí, že by nikdy nebojovali. „Pravdou ale také je, že armáda, která se vměstná na čtvrtinu Václavského náměstí, není schopna zemi ubránit – jedinou možností je kolektivní obrana v rámci NATO,“ zdůrazňuje.
Čtěte také
Zároveň je také třeba napravovat resty vycházející z dlouhodobého podfinancování armády, jako je přezbrojení mechanizovaných brigád, vybudování chybějící protivzdušné obrany, logistických kapacit a v neposlední řadě pořízení stíhaček 5. generace, které budou sloužit další desítky let.
„Jsou to jednotlivé kroky vedoucí k nápravě té chyby. A je to způsob, jak nepropadnout malomyslnosti. Pokud nevíte, jak začít, tak prostě začněte. Propadat malomyslnosti je jenom pro slabochy,“ uzavírá Marhoul.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
