Rusko usiluje o získání ztraceného vlivu na Blízkém východě

Jsou to bývalí povstalci a muslimové, tedy první mezinárodní vojáci tohoto vyznání v Libanonu. Nejsou však nikterak spojeni s jednotkami UNIFIL a nepodléhají jejich velení. Moskva svůj krok nejen předem nekonzultovala s Izraelem, ale neoznámila jej ani UNIFILu; věděl o něm jen libanonský premiér Fuád Siniura, který však nepovažoval za nutné někoho informovat. Podle izraelského serveru Ha-arec nejsou přinejmenším někteří z ruských "inženýrů" nic jiného než zpravodajští důstojníci; stejní, jací působili už v dobách Sovětského svazu v Sýrii a Egyptě, kde se jim říkalo "vojenští poradci". Ruská skupina v Libanonu čítá i s Čečenci 550 mužů a podle izraelské rozvědky představuje pro Izrael v blízkosti jeho hranic vážné bezpečnostní riziko. Velitelem jedné z čečenských čet, které spadají pod ruské ministerstvo vnitra, je napravený čečenský povstalec vyznamenaný ruským vojenským řádem Sulim Jamadajev, který před třemi týdny provedl v roli najatého žoldáka podivnou vojenskou operaci v Petrohradu: jeho jednotka tam přepadla masokombinát a zbila jeho ředitele, aby ho tak donutila podnik zrušit a uvolnit místo ambicióznímu stavebnímu projektu. Podle izraelských zpravodajských služeb je Jamadajev také zapleten do organizovaného zločinu.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zdůvodnil vyslání inženýrů a čečenských vojáků do Libanonu snahou o "vylepšení pověsti Ruska v arabském a muslimském světě", což je eufemismus pro posilování ztraceného ruského vlivu na Blízkém východě. Putin chce dát muslimům a Arabům najevo, že Moskva je ochotna vstoupit do blízkovýchodního konfliktu a hájit jejich zájmy. Kreml pojal zlepšování pověsti po svém: za války mezi Izraelem a Hizballáhem poskytoval zpravodajskou pomoc Hizballáhu, teroristické skupině, která ozbrojený konflikt vyvolala únosem dvou izraelských vojáků. Moskva mu nejen předávala zpravodajské informace o izraelském nepříteli, ale darovala mu i moderní odposlouchávací zařízení. Odposlechy izraelských jednotek pak podle izraelských tajných služeb umožnily Hizballáhu provést únos obou vojáků a za války komplikovaly izraelské operace. V neposlední řadě Hizballáh bojoval ruskými zbraněmi, například protitankovými střelami Kornet, které obdržel přes Sýrii. Rusko se po patnácti letech probudilo ze zimního spánku a začalo se vracet k svému dřívějšímu protiizraelskému postoji, soudí izraelská média. Nezapomínají ani na dlouhodobou ruskou podporu íránskému jadernému programu, kterou Moskva poskytuje svým odmítáním sankcí vůči Teheránu, a připomínají i roli, kterou sehrál Sovětský svaz za šestidenní války v roce 1967 a za jomkipurské o šest let později - k jejich rozpoutání tehdy přispěl cíleným podněcováním proti Izraeli a zpravodajskou spoluprácí se Sýrií a Egyptem. Dnes snad přímo o válku neusiluje, ale je důležité, jak si jeho počínání vyloží arabské státy. Válečnické projevy syrského prezidenta Bašára Asada například naznačují přesvědčení Damašku, že by jej Moskva v případné válce s Izraelem podpořila.

Asad útočné sklony projevuje už od konce konfliktu mezi Izraelem a Hizballáhem, který podle Arabů a muslimů vyhrál Hizballáh. Nejednoznačný výsledek bojů a těžkosti izraelské armády při zdolávání nepřítele některé přesvědčily, že Izrael už není neporazitelný jako v předchozích pěti izraelsko-arabských válkách, a vzbudily v nich novou bojovnost. Bašár Asad v posledních týdnech několikrát prohlásil, že se Sýrie připravuje na válku s Izraelem nebo že vojenskou silou dobude zpět Golanské výšiny, které Izrael obsadil v roce 1967. Kdyby Sýrie vyvolala ozbrojený konflikt, ani by jej nemusela vyhrát, a přesto by mohla s pomocí mezinárodního společenství získat Golany zpět. I Egypt v roce 1973 prohrál válku s Izraelem, kterou sám začal; vojenská porážka však vedla k mírové smlouvě a navrácení Sinajského poloostrova, který Izrael zabral v šestidenní válce. Možná i Libanon si dnes takto vymůže navrácení farem Šibáa. Izraelští analytikové varují, že i šestidenní válce předcházela podobná agresivní rétorika, napětí na hranicích a ruská podpora Sýrie. Izrael proto bere všechny válečnické projevy nevyzpytatelného prezidenta Asada velmi vážně a uvedl své jednotky na syrské hranici do stavu zvýšené pohotovosti.

Ani na izraelsko-libanonských hranicích není situace bezpečná, neboť Hizballáh znovu obsadil několik svých dřívějších základen a označil je za "uzavřené vojenské zóny". Libanonská armáda ani jednotky UNIFIL do nich nevstupují.

Necelé dva měsíce poté, co vstoupilo v platnost příměří s Hizballáhem, hrozí Izraeli znovu útoky, a hned z několika stran: mezi Palestinci v pásmu Gazy roste počet zbraní, Hizballáh v Libanonu je čerstvě dozbrojen, Sýrie mluví o válce, na Blízkém východě sílí ruský proarabský vliv a téměř jaderný Írán vyhrožuje vymazáním Izraele z mapy.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .