Rusko se sbližuje se Severní Koreou
Ruská vláda ohlásila, že letos hodlá provést řadu cvičení svých pozemních, leteckých a námořních sil spolu se Severní Koreou. Podle japonského dopisovatele německé stanice Deutsche Welle je to další svědectví o těsnějších vztazích dvou států, které se staly terčem mezinárodní kritiky kvůli své domácí i zahraniční politice.
Rusko i Severní Korea čelí sankcím, které mají zastavit ruskou účast v bojích na Ukrajině a potrestat Severní Koreu za její třetí podzemní jadernou zkoušku a sérii testů bojových raket.
O potlačování lidských práv v Severní Koreji se diskutuje v Organizaci spojených národů a není vyloučeno, že severokorejský vůdce Kim Čong-un by mohl být předvolán před Mezinárodní trestní soud.
To by však muselo schválit všech pět stálých členů Rady bezpečnosti a Rusko, které má právo veta, by svého nového spojence velmi pravděpodobně podpořilo.
Jejich přátelství podle analytiků prospívá oběma stranám. Daniel Pinkston, který sleduje korejskou problematiku pro známý think-tank International Crisis Group v Soulu, řekl stanici Deutsche Welle, že pro Rusko je spolupráce se Severní Koreou výhodná jako ekonomický vztah, který překračuje ideologii, protože Moskva může díky němu rozmnožit své obchodní partnery.
„Vztahy Ruska s Evropou a celým Západem jsou zatíženy tím, co se děje na Ukrajině, a proto Moskva hledá nové příležitosti pro obchod a investice na východě. Zdá se, že se ruský prezident Vladimir Putin neohlíží na mezinárodní společenství, které je vůči Kimovu režimu v Severní Koreji krajně kritické.
Prospěch z užší spolupráce s Pchjongjangem mu připadá významnější, protože Severokorejci potřebují technologii, investice, novou infrastrukturu a energii, a obrátí se kamkoli, kde to budou moci získat. Rusko a Severní Korea navíc mají společné hranice a oběma stranám na dohodě záleží.
Profesor Go Ito, který vyučuje mezinárodní vztahy na tokijské univerzitě Meidži, řekl stanici Deutsche Welle, že je stále jasnější, že Severní Korea má čím dál horší vztahy s Čínou, která ji už nějaký čas nepovažuje za spolehlivého spojence.
„Jejich vztah byl vždycky hodně choulostivý,“ říká profesor Ito, „ale v posledních letech dochází Peking k poznání, že režim v Pchjongjangu je pro něj stále obtížnější hlavně od té doby, co se moci v Severní Koreji ujal Kim Čong-un.“
Kim převzal moc od svého otce v prosinci roku 2011 a mezinárodní společenství ho kritizovalo, že se od té doby Severní Korea dopustila řady provokací včetně jaderného pokusu.
Peking to podle stanice Deutsche Welle znechutilo a rozzlobilo, protože jeho dosavadní spojenec je agresivní a destabilizuje situaci v regionu. Čína na to reaguje tlakem na severokorejský režim, omezuje svůj vývoz a pomoc a Severní Korea hledá nové přátele.
Rusko loni ohlásilo, že ruší její dluh ve výši 10 z celkových 11 miliard dolarů a že zbývající miliarda bude investována zpět do Severní Koreje.
Ruští investoři přistoupili na to, že utopí 25 miliard dolarů ve zchátralé severokorejské železniční síti a ještě více peněz by mělo jít do základní infrastruktury.
Vlády obou zemí oznámily, že Rusko na severu Koreje přebuduje elektrickou rozvodnou síť a že obě země společně postaví nezamrzající přístav Rason pro dovoz ruského uhlí. Rusko chce téměř zdesateronásobit dvoustranný obchod.
Jinou ukázkou rašícího přátelství mezi Putinem a Kimem je podle stanice Deutsche Welle fakt, že severokorejský vůdce přijal pozvání svého ruského protějšku, aby se zúčastnil moskevské slavnosti, která 9. května připomene 70. výročí konce 2. světové války.
Moskva čelí mezinárodním sankcím kvůli své roli v ukrajinské krizi, a tak se očekává, že vrcholní světoví politici budou její pozvání na tuto ceremonii ignorovat. Počet odmítnutí může ještě vzrůst i z toho důvodu, že státníci nebudou chtít sdílet pozornost světové veřejnosti s Kimem.
Zrod nového vojenského spojenectví mezi dvěma neoblíbenými zeměmi je v některých kruzích příčinou obav a znepokojení.
Marcus Nolan, který je uznávaným pozorovatelem Severní Koreje na washingtonském soukromém Petersonově ústavu pro mezinárodní ekonomiku, upozorňuje, že Kim velmi touží po vyspělém vojenském letadle, a že by Putin mohl využít moskevských oslav k ohlášení nové dohody o jeho dodávce.
Kimův zesnulý otec Kim Čong-il chtěl roku 2001 při schůzkách s vůdčími ruskými politiky podepsat podobnou dohodu o bojovém letounu typu Suchoj 35. Rusko však mělo v té době mnohem lepší vztahy se Západem, a transakce proto nikdy nepokročila. Dnešní situace je úplně jiná.
Severní Korea podle Daniela Pinkstona potřebuje náhradní díly a vyspělé zbraňové systémy pro armádu, a proto se sbližuje s Rusy.
Na druhé straně sankce Spojených národů zakazují prodávat tomu státu zbraně. Pokud na ně Rusko nebude dbát, může to být promyšlený krok, který naznačí, že Moskva se může sankcím Spojeným národům vzepřít.
Když podle stanice Deutsche Welle uvážíme, že Severní Korea je velmi zběhlá v tajných dodávkách, jako byl prodej jaderné a raketové technologie do Sýrie a Íránu, tak nás nepřekvapí, že se Pchjongjang bude snažit udržet jakékoli nákupy v Rusku v tajnosti.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
