Rusko je na tom finančně špatně. Zvyšuje daně a má velký rozpočtový deficit, říká ekonomka Matesová

Jak významné jsou pro Rusko příjmy z ropy a plynu, které stále prodává na Slovensko a do Maďarska?

Ty příjmy jsou opravdu marginální. U dovozu ruské ropy jsou to asi dvě procenta celkové spotřeby ropy v Evropy. Ti velcí importéři ruské ropy jsou Čína, Indie a Turecko.

Pokud by se v Evropské unii něco muselo schvalovat jednomyslně, tak mohou Slovensko a Maďarsko dohodu blokovat. Nastavená dohoda je momentálně taková, že by rozhodovala jenom Rada ministrů. Tam se hlasuje většinově, takže tam tyto země blokovat nemohou, tato otázka už je rozhodnutá na úrovni premiérů.

To, co už je odsouhlasené, znamená, že Slovensko a Maďarsko by ještě ropu a plyn mohly dovážet z Ruska do konce roku 2027, zatímco ostatní země nejvýš do poloviny příštího roku.

Čtěte také

Ukončit dovoz ruské ropy a plynu do EU? Zdechovský: Bez toho Putina nezastavíme. „Ohrozíte nás,“ míní poslanec SMERu

Americký prezident Donald Trump teď ale po Evropě chce, aby skončila do konce tohoto roku, a prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová mu to přislíbila. Sliby samozřejmě padají z obou stran a mění se hned druhý den, čili nevíme, nakolik to bude platit. Pravda ale je, že dovoz ruské ropy i plynu do Evropy nesmírně poklesl.

Loni byla ropa na třech procentech pro celou Unii a pak stoupla, protože přes Středozemní moře proudí tankery do francouzských, španělských a italských přístavů. Evropská komise navrhuje, že tu stínovou flotilu, která jezdí do jihoevropských přístavů, začne hlídat.

Když se ve středu slovenský ministr zahraničních věcí Juraj Blanár setkal na Valném shromáždění OSN se svým ruským protějškem, tak dal najevo, že Slovensko má zájem dál odebírat energetické suroviny z Ruska. Nezdá se, že by Bratislava zvažovala, jak se v dohledné době této závislosti zbavit. Jak složité by pro Slovensko bylo zbavit se závislosti na ruské ropě?

Česká republika je také vnitrozemská země bez přístupu k moři. Byli jsme úplně závislí na ruském plynu a na ruské ropě z velké části. Česká vláda to vyřešila.

Bylo to obtížné, protože se musela dohodnout se soukromými investory na ropovodu TAL, že navýší kapacitu kompresorových stanic. Musela si také dohodnout smlouvy na LNG terminály jak v Baltském moři, tak v Severním moři. Všechno toto mohlo udělat Slovensko také.

Čtěte také

Landovský: Ruské drony nad Polskem jsou ostré cvičení. Veřejnost musí vědět, jaké mělo výsledky

Dobře, ale Slovensko nemá ropovod TAL. Mluví se o ropovodu Adria. Ve středu nicméně maďarská společnost MOL, která působí i na slovenském území, uvedla, že testy zatím nepotvrdily, že by Adria dokázala dlouhodobě dostatečně pokrývat potřeby Maďarska a Slovenska.

To TAL nedokázal také. Měli na to více než tři roky, stejně jako měla Česká republika. Totéž, co udělalo Česko, mohlo udělat Slovensko i Maďarsko. Mají i politické důvody, Maďarsko má už od roku 2022 velmi silné závazky vůči Rusku.

Slovensko mohlo také zainvestovat do kompresorové kapacity na Adrii, která vede do Maďarska, a z Maďarska kouskem Družby.

Rusko zvyšuje daně

Deník Financial Times napsal, že vývoz ruské nafty po ukrajinských dronových úderech na rafinérie klesá na nejnižší úrovně za posledních pět let. Má tedy pravdu prezident Donald Trump, když prohlásil, že Rusko je ve velkých ekonomických potížích?

Rusko nemívalo rozpočtový deficit, teď mu velmi roste. Trochu zkrotilo tu obrovskou inflaci, kterou mělo. Podle guvernérky centrální banky stačí prostředky v jejich fondu bohatství, které byly určeny na zlepšování sociální situace, dotovat rozpočet nejvýše do druhého čtvrtletí příštího roku.

Rusko je na tom špatně. Dvakrát už navýšilo daně, zatím daně z příjmu. Minulý týden prezident Putin řekl, že tak špatně, jako říká ministr hospodářství a guvernérka centrální banky, na tom nejsou, ale že je zastáncem dalšího zvyšování daní.

Čtěte také

Putin by zvážil použití jaderných zbraní, pokud by vývoj války ohrozil jeho režim, soudí Smetana

Když teď prezident Trump chce po Evropě, aby se zbavila té zbývající závislosti na dovozu ruských surovin, plynu a ropy, tak ano, jeho motivace může být, že to pomáhá Vladimiru Putinovi financovat válku. Na druhé straně, není jeho motivací i to, aby se prodávalo víc ropy a plynu ze Spojených států do Evropy?

Pokud zůstanou Spojené státy spojencem v bezpečnostní oblasti, tak je pro nás určitě bezpečnější odebírat jejich fosilní paliva. Evropa jich potřebuje méně a méně, každým rokem dramaticky ta potřeba klesá.

Poslechněte si celý rozhovor s ekonomkou Janou Matesovou, audio je nahoře v článku.