Rusko bude dál testovat naše hranice, fronty na benzín už patří k boji za lepší zítřky, míní Glanc
Stále víc evropských lídrů a zpravodajských služeb varuje před ruskou agresí. Podle rusisty Tomáše Glance k ní Rusko má tři motivy: vyvolávat politický chaos, vzbuzovat strach širokých vrstev společnosti, což nahrává radikálům a oslabuje již tak křehkou jednotu. „A tím třetím je podpora Ukrajiny – po každém otřesu začíná stále víc lidí přemýšlet, zda si mohou dovolit luxus podporovat napadenou zemi, která s nimi na první pohled bezprostředně nesouvisí,“ říká v Interview Plus.
„Ruské vedení na tom má jednoznačný zájem, protože za poslední tři měsíce zabrali jen asi 200 kilometrů území a podobnou plochu se Ukrajincům podařilo získat zpět. V Kremlu panuje nervozita a frustrace, takže útok na jednotu Evropy a její odhodlání pomáhat je z ruského pohledu legitimní. Za použití sabotáže, diverze, případně teroru,“ vysvětluje odborník na Rusko z univerzity v Curychu.
Čtěte také
Přímou zkušenost s ruskými sabotážemi má Polsko. Na okraji Varšavy v roce 2024 vyhořelo velké obchodní centrum Marywilska 44 a stopy vedly k takzvaným jednorázovým agentům, kteří jsou tajnými službami najímaní ke konkrétním akcím, po jejichž vykonání jsou snadno postradatelní. Sami často ani přesně nevědí, čeho jsou vlastně součástí.
Španělská média aktuálně informovala o varování americké CIA před hrozícími útoky na Francii, Španělsko a Itálii. Francouzský prezident Emmanuel Macron pak nedávno varoval, že před Ruskem není v bezpečí nikdo. Podle Glance jsou ale podobná varování dvojsečná.
„Může to sloužit k posilování jeho politické pozice, ovšem ti, kterým záleží na evropských hodnotách, určitě nemají zájem na tom, aby se lidé začali bát. Na jednu stranu je třeba věci vidět realisticky, ale zároveň nikdo nechce strašit obyvatelstvo hrozbami, které jsou zatím reálné jen ve skutečně ojedinělých případech,“ podotýká překladatel a sémiotik.
Za lepší zítřky
Glanc si prý nedovede představit, že by v nejbližší době do některé z evropských zemí vpadla ruská armáda. K testování hranic, obranyschopnosti a politické reakce nicméně dochází už několik týdnů a měsíců. Operací, jejichž cílem je rozšiřovat sféry nikoli jen pomocí tanků a dronů, už ostatně probíhá celá řada – v Africe, na Kavkaze nebo v Moldavsku.
Čtěte také
„Součástí oficiální ruské ideologie je přestavba geopolitického systému – vedoucí úlohu Západu a Spojených států vidí Rusko jako něco nežádoucího a s touto konstrukcí bojuje,“ upozorňuje.
Samotní Rusové mají na dění nejrůznější názory. Ve speciální vojenské operaci proti Ukrajině, pro niž se stále častěji používá i dříve tabuizované slovo válka, vidí smysl všichni ti, podle nichž Rusko nikoliv útočí, ale hájí své civilizační hodnoty a své místo v multipolárním světě. A samo je obětí útoku ze strany Západu, který na Ukrajinu dosadil nepřátelský režim.
Čtěte také
Kvůli válce jsou ochotni strpět i dlouhé fronty na čerpacích stanicích a ekonomické problémy. „Je to pro ně cena za toto vítězné tažení. Nedávné ‚volby‘ měly být demonstrací jednoty lidu, který stojí za ozbrojenými silami. My víme, že je to demonstrace inscenovaná ruským vedením, nicméně fronty na benzín patří k boji za lepší zítřky,“ konstatuje Glanc.
Zároveň ale poukazuje na to, že jakmile se objevily zprávy o možné mobilizaci po volbách, znovu stoupla migrace obyvatelstva směrem za hranice Ruska, které až na výjimky zůstávají otevřené.
„Zároveň ta mobilizace statisíců mužů do řad ruské armády už téměř pět let probíhá způsobem, který se stále nedotýká těch nejcitlivějších vrstev obyvatelstva, jež by případně mohly generovat citelnější odpor,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
