Ruské vojáky má na frontě chránit ruka středověkého knížete Dmitrije Donského
Rusko posílá na ukrajinskou frontu ostatky středověkého válečného knížete Dmitrije Donského. Vojáci ho mají uctívat jako zdroj božské ochrany, píše web Rádia Svoboda. „Dmitrij Donský byl jednou z nejvýraznějších osobností ruských dějin, byť se dožil pouhých 38 let. V roce 1380 se proslavil bitvou na Kulikovském poli, kde porazil tatarsko-mongolská vojska chána Mamaje. To je pro Rusy nesmírně důležitá symbolika,“ říká ve Vertikále komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.
Náboženské ikony a ostatky provázejí ruské války už po staletí a jejich význam znovu narůstá. Součástí ruského ospravedlňování války na Ukrajině, kterou Kreml označuje za posvátný boj, se tak stávají i náboženské symboly.
Čtěte také
Symbolika Dmitrije Donského se váže právě k bitvě z roku 1380. „Takzvané tatarsko-mongolské jho trvalo velmi dlouho a výrazně poznamenalo ruské dějiny. Od té doby se dlouho nedokázal nikdo Ruska zmocnit ani ho opanovat,“ přibližuje Dvořák.
Kníže Dmitrij měl být svatořečen na 600. výročí své slavné bitvy, tedy v roce 1980, ale stalo se to až později, v roce, kdy si Rusko připomínalo 600. výročí úmrtí tohoto významného politika.
Ostatky knížete, které by nyní měli uctívat ruští vojáci, tvoří údajně část pravé ruky knížete. „V Archandělském chrámu v Kremlu sice uchovávají celé mumifikované tělo knížete, ale pro účely uctívání se jeho ostatky odborně oddělují a dávají do speciálních schrán. A ty potom putují k vojskům na frontu a také do třiceti ruských měst, kde jsou vystaveny,“ říká komentátor a poukazuje na to, že jde o staletou tradici.
Ruský prezident Vladimir Putin už vojákům na frontě věnoval také dvě kopie ikon.
V první části Vertikály uslyšíte také o návštěvě papeže Lva XIV. ve Francii a o uctívání neuznaných světců v Argentině.
Debata Vertikály se zaměří na otázku lidského vědomí a nevědomí. Debatují o tom psychoterapeut Boris Rafailov a neurolog a neurovědec Rastislav Šumec
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
