Ruské útoky na civilisty nefungují, v Ukrajincích jen posilují nenávist, popisuje novinář Forró

9. říjen 2023

Dění na Ukrajině vystřídalo v titulcích světových médií o uplynulém víkendu dramatické vyhrocení situace v Izraeli. „Každá taková událost Rusům pomáhá změnit téma a odvést pozornost jinam,“ konstatuje válečný reportér Tomáš Forró, podle kterého je přirozené, že se zájem médií o válku na Ukrajině postupně snižuje.

Média válku na začátku sledovala velmi intenzivně, zvláště ta západní až jako mytický boj dobra se zlem ve světle hrdinské ukrajinské obrany a ruských válečných zločinů.

„Už na začátku jsem si říkal, ať už tato první fáze přejde a můžeme se dívat na ty odstíny šedi v realitě. Najednou se Ukrajina stává tématem seriózní žurnalistiky, kdy můžete čtenářům, posluchačům a divákům přinášet velmi zajímavá a hluboká témata, která se předtím dělat nedala, protože válka byla nesmírně intenzivní,“ přibližuje.

Čtěte také

Jde prý například o to, co se reálně odehrává v ukrajinské armádě nebo společnosti, kterou tvoří nejen lid na Ukrajině, ale také uprchlíci v zahraničí. A jejich světy se čím dál víc vzdalují.

„Něco jiného vám o válce budou říkat lidé, kteří nemohou několik měsíců spát, a Ukrajinci třeba na Slovensku, kteří válku vnímají přes obrazovky mobilních telefonů, ale jsou neméně traumatizovaní,“ dodává.

Forró se před několika dny vrátil z cesty do Chersonské a Záporožské oblasti, kde probíhá protiofenziva. „V okolí fronty je vidět frustraci, a ne snad beznaděj, ale velká část vojáků přišla o spoustu kamarádů, další jsou s těžkými zraněními v nemocnicích. Jsou unavení a frustrovaní, ale od žádného jsem neslyšel, že už to za to nestojí,“ popisuje.

Ruský teror nefunguje

V řadě bitev prý Ukrajinci měli velké ztráty, zároveň ale vojáci vidí, že ty ruské jsou výrazně horší, mimo jiné díky lepší ochraně, kterou nabízí západní technika. Nelze prý ale říci, že by Rusové měli horší morálku nebo bojové schopnosti, vždy záleží na konkrétní jednotce.

„I na ukrajinské straně můžete najít špatně připravené a málo odhodlané vojáky, nezapadá to do černobílého obrazu, který občas vidíme v našich médiích,“ podotýká Forró.

Čtěte také

Ukrajinci se nyní snaží dobýt město Tokmak, přes které prochází třetí ruská obranná linie i logistické trasy. „Věří, že až se dostanou tam, tak se ruské linie začnou hroutit, okolním jednotkám dojde munice a zásoby a obrana zkolabují,“ vysvětluje.

Mezitím ale Rusové útočí na civilisty v ukrajinském týlu, minulý týden po vzdušném úderu na ukrajinskou vesnici Hroza zemřelo pět desítek obyvatel, kteří se účastnili posledního rozloučení s padlým vojákem.

Forró se domnívá, že Rusové mohli mít špatné zpravodajské informace, a proto použili drahou raketu Iskander. Útoky na civilní cíle jsou ale součástí vojenské doktríny, jejich cílem je demoralizovat obyvatelstvo, které donutí vládu se vzdát.

„Jediný problém je, že skoro nikdy nefunguje. Rusové si to vyzkoušeli v Sýrii, kde to bylo poměrně efektivní, ale jinde ne. Ruské velení ale jede na setrvačník a nebere v úvahu, že toto jim extrémně zhoršuje reputaci po celém světě, ale na bojišti jim to žádné ovoce nepřináší,“ shrnuje novinář s tím, ruské konání v Ukrajincích vyvolává jen nenávist a názor změnili i mnozí dříve prorusky orientovaní lidé.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.