Ruší nás na poslední chvíli, brání se obor na Filozofické fakultě. Proděkan: Některé obory nešetřily

Proces redukce kateder a pracovišť probíhá na Filozofické fakultě od roku 2023. Proč budí takové emoce, paní Charvátová?

Anežka Charvátová: Protože my jsme dostali informaci o tom, že nás mají přímo zrušit – nejenom restrukturalizovat – na poslední chvíli, na začátku prázdnin bez toho, že by ten plán byl nějak dobře promyšlený nebo dotažený do konce.

Celé jednání fakulty bylo velmi netransparentní a místy až dehonestující, jak také stojí v různých prohlášeních, proto jsme proti tomu napsali petici. Další obory, které také mají být restrukturalizovány, se spojily v prohlášení Pospolitost 26, kterou jsem také podepsala.

Čtěte také

Reorganizaci fakulty jsme mohli komunikovat lépe, ale odmítám, že je nepromyšlená, říká proděkanka

Myslím, že je důležité, že jsme se ozvali, protože nebýt toho, že jsme kolem toho tak trochu rozvířili mediální kauzu, tak to proběhlo jako minulé slučování víceméně v tichosti. A to by asi nebylo správně.

Na druhou stranu i docent Martin Pšenička z iniciativy Pospolitost 26 v pořadu Akcent na Českém rozhlasu Vltava připustil, že třeba o spojení asijských studií a sinologie se diskutovalo dva roky a pokud vím, tak právě o translatologii se nakonec bude také dál jednat. Je to skutečně zčistajasna?

Charvátová: Možná se o nějakých úpravách na translatologii jednalo, ale bez nás. Ono se asi jednalo s dotčenými filologickými pracovišti, kam mají být někteří naši zaměstnanci převedeni, ale my jako Ústav translatologie jsme informaci o tom, že nás hodlají k 1. lednu 2027 rušit, dostali skutečně až 26. června, což je naprosto nehorázně na poslední chvíli.

Pane proděkane, Jirso, proč ten spěch? Pokud paní děkanka Eva Lehečková kandidovala už s nějakou vizí slučování, proč se k diskuzím se zástupci dotčených kateder a pracovišť přistoupilo až na konci minulého akademického roku?

Jakub Jirsa: Jak jste sama říkala, několik vln reorganizací už proběhlo. Já bych rád uvedl na pravou míru, že ve čtvrtek sice Akademický senát rozhoduje, ale Ústav translatologie není předmětem jeho rozhodování.

Čtěte také

Obor překladatelství a tlumočnictví nerušíme. Měníme organizační strukturu fakulty, vysvětluje děkanka FF UK Eva Lehečková

Je to výsledek společné dohody pracoviště a Filozofické fakulty z července tohoto roku, kdy byla ustanovena interní pracovní skupina, která dál pokračuje v jednání.

A když odhlédneme od translatologie k ostatním ústavům, jejichž pracovníci také podepsali petici?

Jirsa: V Českém rozhlase už dříve zaznělo, že k tomu, aby mohla naše rozhodování a jednání pokračovat, potřebujeme znát a mít schválený rozpočet, což se v návaznosti na univerzitní a státní rozpočet stalo v červnu. Abychom vyřešili některé palčivé problémy fakulty, musí v příštím roce změny nastoupit k 1. lednu.

Některé katedry na situaci Filozofické fakulty reagovaly už v minulých letech, některé reagovaly v lednu tohoto roku na jednání o rozpočtu a některé nereagovaly. A to jsou některé z těch, které jsou součástí této letní reorganizace.

Priority

Jako hlavní důvod tedy pan proděkan Jirsa uvádí finanční úspory. Není logické, že se univerzita, potažmo fakulta, musí chovat hospodárně, aby zajistila chod všech dalších oborů?

Charvátová: Samozřejmě finanční argumenty chápeme, na druhou stranu my nejsme zodpovědní za to, jak Filozofická fakulta hospodaří. A proti tomu, že má málo peněz – což je také věc státu, který málo přiděluje a dává málo peněz do školství – přece není obrana to, že Filozofická fakulta sama sebe zevnitř začne ničit a rušit.

Čtěte také

Potřebujeme do vysokého školství plošně přilít peníze. Jen tak bude konkurenceschopné, věří historik. Všem bych platy nezvyšoval, míní ekonom

Obrana je společně s dalšími představiteli vzdělávacích institucí chtít od státu více peněz, udělat nátlakové akce. Ne to, že řekneme, že budeme šetřit. Výpadky v hospodaření

Filozofické fakulty jsou už z dřívějška a rozhodně je nelze házet na bedra těch, kdo nyní mají být reorganizováni nebo zrušeni.

O hospodaření Filozofické fakulty se dá opravdu dlouze mluvit. Já na to nejsem odborník, ale jen z poslední doby třeba bych třeba připomněla, že byl na jaře letošního roku jmenován nový proděkan na podporu osobního života zaměstnanců, který má minimálně třikrát tolik měsíčně než ti, kteří mají být rušeni.

Proč byla najata externí síla bez jakékoliv soutěže na dohodu o práci za 600 korun za hodinu? Byly jí vyplaceny zatím dvě faktury – 62 400 korun za jeden měsíc, 75 600 za druhý měsíc. Na druhou fakturu nebyl vůbec poskytnut soupis poskytnutých služeb.

Pane Jirso, co na to říkáte? Dají se peníze ušetřit někde jinde větší hospodárností?

Čtěte také

Víc peněz dostávají nákladnější, ne užitečnější obory. Vina je na straně vysokých škol, míní ekonom Münich

Jirsa: Předem je nutné souhlasit s tím, že fungujeme v systému podfinancovaného vysokého školství. To je skutečně kontext, na kterém se se všemi stranami v současné době shodneme.

Nicméně to nebyl ten jediný důvod, který vede k reorganizaci. A kromě finanční stability fakulty je tam zároveň její organizační roztříštěnost do velkého počtu malých základních součástí, malých kateder, malých ústavů, které ve výsledku v mnoha ohledech nejsou schopny dostát akreditačním podmínkám.

Pokud jde přímo o funkci proděkana, tak chci připomenout, že základní plat proděkana stále jde z katedry, ze které je proděkan vybrán, za svoji práci dostává příplatek. V tomhle ohledu jde o proděkana, který se stará o řadu podpůrných center, jako je Paluba nebo Kompas, pod který spadá částečně i ombudskancelář a další aktivity, které Filozofická fakulta v posledních letech rozvíjí pro své studenty i zaměstnance.

Čtěte také

„Vaříme se v pocitu nedůstojnosti.“ Kdy se zvýší platy akademiků a akademiček?

Za druhé, osoba koordinátorky není přijatá jako zaměstnanec fakulty v tom smyslu, že by tu s námi byla natrvalo, provází nás několika procesy v rámci reorganizace. Ano, máme právní oddělení, máme osobní oddělení a obě dvě v současnou dobu zvládnou pokrýt standardní provoz fakulty a každý, kdo s nimi přišel do kontaktu, ví, že dotyční pracovníci nejsou nevytíženi.

V tomhle okamžiku, kdy fakulta prochází změnami a potřebuje někoho, kdo tyto změny koordinuje, jsme se rozhodli, že nebudeme zatěžovat dál stávající oddělení garantů, které na to nemají energii.

Znovu a lépe

Paní Charvátová, co by se za vás teď mělo ideálně stát, aby se situace zklidnila?

Charvátová: Myslím, že restrukturalizaci, která skutečně je potřebná, je třeba lépe promyslet, lépe zorganizovat a nedělat ji takhle překotně na poslední chvíli.

Čtěte také

V humanitních oborech nestačí jen papír a tužka. Mzdy vyučujících jsou nedůstojné, míní děkanka FF UK

Stejně jako nám se podařilo odsunout rozhodování o budoucnosti translatologie, předpokládám, na příští Akademický senát, tak si myslím, že na čtvrtečním zasedání by se neměla schválit realizace všech ostatních dotčených kateder.

K tomu, co říkal kolega Jirsa, bych doplnila, že právě ta roztříštěnost, která na Filozofické fakultě je, je dokladem pestrosti, která je nezbytná. Některé obory budou vždy maličké, ale neznamená to, že když nejsou finančně návratné, tak je nemáme pěstovat.

Ono se pak třeba někdy v budoucnu ukáže, jak jsou strašně důležité. To, že víceméně zanikla na fakultě rumunština jako akreditovaný obor, už dnes také znamená, že chybí překladatelé z rumunštiny například pro soudní pracovníky, kteří rozhodují o udělení vazby a podobně.

Pane Jirso, nehrozí slučováním oborů zánik některých specializací? Budeme mít v budoucnosti například dost odborníků, kteří by se věnovali divadelní vědě?

Jirsa: Nemyslím si, že hrozí zánik specializací jako takových, ale to už je nějaký technický termín. Čtvrteční demonstrace se odehrává pod heslem Nechte nás studovat. Paradoxně, možnost studovat podle mě bude vyšší a pestřejší, pokud se reorganizace uskuteční, než kdyby neproběhla.

V okamžiku, kdy neproběhne, máme řadu studijních programů, které v současné podobě základních součástí budeme muset zavřít, protože nebudou akreditovány.