Rumunsko zrušilo dohodu s Čínou na stavbu nových jaderných reaktorů, píše server Balkan Insight

Memorandum o této spolupráci bylo podepsáno v roce 2015. Loni uzavřela tehdejší rumunská premiérka Viorica Dancilaová s čínskou společností dokument, podle kterého měli Číňané investovat 200 milionů ročně.

Čtěte také

Jadernou energii nechce EU zařadit mezi bezemisní. Pro nás je to ale jediný možný zdroj, tvrdí vládní zmocněnec Míl

Současný premiér Rumunska Ludovic Orban ale dohodu odsoudil s tím, že spolupráce s Číňany nebude fungovat. Nové partnery v projektu dostavby jaderné elektrárny chce Bukurešť hledat v rámci Severoatlantické aliance. Balkan Insight připomíná, že Rumunsko má blízko ke Spojeným státům. Na rušení klíčových dohod s Čínou tak zřejmě mělo vliv dramatické ochlazení vztahů mezi Pekingem a Washingtonem.  

V roce 2016 americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo čínskou CGN a Mezinárodní energetickou agenturu ze špionáže. Podle Washingtonu se snažily vyvinout speciální jaderný materiál mimo území Spojených států, bez toho, aby to vyžadovalo souhlas americké strany, dodává závěrem Balkan Insight.

Hongkong přišel o vysokou míru autonomie na Číně

Podle amerického ministra zahraničí Mikea Pompea by Spojené státy měly s Hongkongem zacházet stejně jako s Čínou. Jak připomíná britská BBC, Pompeo svými výroky reagoval na plán Pekingu prosadit v oblasti zákon o národní bezpečnosti, který platí v pevninské Číně. Šéf americké diplomacie v tom vidí snahu podkopat místní svobodu. 

Čtěte také

Pevninská Čína opět zesiluje tlak na Hongkong, píše South China Morning Post

BBC dodává, že Hongkong má coby důležité obchodní a finanční centrum v rámci amerického zákona zvláštní status. Ten musí od loňska ministr zahraničí pravidelně prodlužovat. Když to Pompeo neudělá, styky s Hongkongem se propadnou na stejnou úroveň jako ty s pevninskou Čínou. To může do budoucna například odradit investory. Výhra by to nebyla ani pro Peking, který využívá Hongkong jako jakéhosi prostředníka pro řadu mezinárodních transakcí. 

South China Morning Post v komentáři píše, že zahraniční obchodní partneři potřebují znát detaily zákona o národní bezpečnosti. Jen tak se budou moci informovaně rozhodnout, jestli mohou v Hongkongu dál operovat a za jakých podmínek. List současně připomíná, že bez ohledu na ostrá prohlášení amerických politiků ani Spojené státy nechtějí, aby město „padlo“. Aktuálně v něm má pobočku přes 1300 amerických firem a mnohé z nich jsou silným tahounem různých sektorů ekonomiky.

Jenže některé detaily zákona o národní bezpečnosti zůstávají nejasné. Zahraniční společnosti pracující v Hongkongu například netuší, co by se stalo při porušení zmíněného zákona, nebo jestli by kanceláře firem mohly být prohledávány bez soudního příkazu. Seznam otázek je dlouhý. Návrh bezpečnostního zákona, protivládní protesty z loňského roku a zatýkání prodemokratických aktivistů, které se odehrálo v uplynulých týdnech, zkrátka vysílají do zahraničí varovné signály, uzavírá South China Morning Post.

Opatrní Italové

Jak zaplněné jsou italské bary, kavárny a restaurace po jejich znovuotevření? Na to hledá odpověď server Local. Tyto podniky se veřejnosti otevřely už 18. května. Italský premiér Giuseppe Conte ale varoval, že rozhodně ještě není čas pro velké oslavy nebo bujarý noční život. Je třeba nosit roušky a dodržovat odstup od ostatních. Místo toho ale média zaplavily zprávy o divokých večírcích zejména v nočních podnicích po celé zemi.

Čtěte také

Veronika Lefrancois: I Itálie chystá uvolnění krizových opatření

Podle serveru Local ale Italové neslaví konec pandemie koronaviru. Jsou si dobře vědomi nebezpečí vzniku nových ohnisek a příchodu druhé vlny nemoci. Na základě zpráv z různých koutů Itálie se zdá, že se lidé vlastně jen chovají tak, jak by se chovali v tomto ročním období tak jako tak. Většinou jsou ale pořád opatrnější, navíc spousta podniků stále vyžaduje přísnější bezpečnostní opatření, než by podle nařízení vlády musela.

Celý přehled tisku si poslechněte v audiu.