Rumunsko chce zakázat homosexuální manželství. Vzniká další neliberální režim?

Rumunský občanský zákoník zakazuje manželství mezi příslušníky stejného pohlaví a legální není ani občanské partnerství mezi gayi, ale i heterosexuály. Ústavní formulace je nicméně neutrální – hovoří jen o svazku mezi „životními partnery“, a nechává tak prostor legalizaci homosexuálních manželství.

Referendum by se mohlo konat už v listopadu. Je výsledkem kampaně takzvané „koalice za rodinu“, která sdružuje přes čtyřicet skupin. Některé jsou nábožensky založené, jiné bojují proti potratům. Za podpory pravoslavné církve tato koalice shromáždila tři miliony podpisů, a parlament se tak musí peticí zabývat.

Změnu ústavy podpořily všechny hlavní politické strany kromě nového Svazu záchrany Rumunska (USR), takže se očekává, že poslanci iniciativu schválí. Pokud účast v referendu přesáhne 30 procent registrovaných voličů, bude mít ústavní dodatek zelenou a dlouholetý boj rumunských homosexuálů za rovnoprávnost vyjde naprázdno. Změna by navíc zřejmě vyvolala konflikt Bukurešti s Bruselem.

Církev je proti

Politico připomíná, že rumunský plebiscit proti homosexuálním manželstvím není v regionu první. V Chorvatsku před čtyřmi lety podepsalo podobnou petici tři čtvrtě milionu lidí a Chorvati pak v referendu odhlasovali ústavní dodatek, podle kterého mohou manželský svazek uzavřít jen muž a žena. Podobná iniciativa proběhla v roce 2015 i na Slovensku, ale referendum o právu homosexuálů na rodinu bylo neplatné kvůli nízké účasti.

V témže roce zablokovali vládní plán legalizace homosexuálních manželství Slovinci. Tamější vládě se ho podařilo prosadit až letos. Stejné úsilí zažily Gruzie, Bulharsko, Francie a další evropské země. Svou roli v něm vždycky hraje místní katolická církev a kampaň zároveň často usiluje o omezení práva na potrat a vyřazení sexuální výchovy ze školních osnov.

Stejnopohlavní svazek - manželství homosexuálů|foto: CC BY-SA 3.0, Dennis Bratland

I když jsou dnes východoevropské země členy Evropské unie, většinu z nich stále trápí společenská nerovnost. Zároveň nedosahují stejné prosperity jako ostatní unijní státy a zklamání z této skutečnosti prý posiluje konzervativní společenská i politická hnutí.

Neliberální sociální demokracie

To je případ Viktora Orbána v Maďarsku i Jarosława Kaczyńského v Polsku, jejichž strany se těší podpoře nízkopříjmových skupin obyvatel. Mohou tak prosazovat svou agendu a „bránit“ národ před „uprchlíky, homosexuály a feministkami“, píše Politico. Po roce 2010, kdy se stal Orbán premiérem, Maďarsko změnilo ústavu tak, že „chrání život plodu od samotného početí“ a definuje manželství jako svazek heterosexuálního páru.

V Polsku zase vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) vyhlásila válku „genderové ideologii“, kterou podle ní „vnucuje zemi Brusel“. Ze školních osnov vyřadila antidiskriminační výuku a podporuje „rodinný život“. Vláda dokonce snížila podporu ženským obětem domácího násilí.

Vloni jedna konzervativní skupina sebrala půl milionu podpisů za zpřísnění potratového zákona. To pak sice parlament po demonstracích desetitisíců žen odmítl, ale i bez dalších omezení má Polsko jednu z nejpřísnějších potratových legislativ na kontinentu.

Protesty určitě nezpůsobily lednovou výměnu předsedy vlády v Rumunsku, kde Viorica Dăncilaová nahradila Mihaie Tudose. Příčinou byly spory v řadách vládnoucí sociální demokracie|foto:Český rozhlas

Na rozdíl od Polska a Maďarska je v Rumunsku snaha o zablokování manželství homosexuálů novinkou. Rumunsko je konzervativní země a až do roku 2001 se tam lidé stejného pohlaví nesměli na veřejnosti ani držet za ruku. To se pak změnilo přijetím zákona po vstupu do Evropské unie.

Teď se ale do neliberální agendy pouští vládní Sociálnědemokratická strana. Už před loňskými volbami prý hrála na nacionalistickou strunu a teď se údajně snaží ovládnout soudnictví, aby ochránila zájmy svých zkorumpovaných členů. Podle rumunských politologů tak hrozí, že se země vydá stejnou cestou jako Maďarsko, varuje server Politico.