Rudolf Kučera: Ukrajina nenabízí žádné schůdné řešení

14. prosinec 2013

Každý z nás patrně obdivuje silnou touhu značné části Ukrajinců po sblížení se Západem a přeje si, aby patřičné smlouvy s Evropskou unií byly dříve či později podepsány. Je však si třeba uvědomit, že realita není černobílá. Ukrajina není jednotným národním státem. Je rozpolcená mezi prozápadní, západní a střední část a proruskou východní a jižní část.

Uváděná čísla se dost liší, ale pokusím se o jakýsi přibližný obraz. Ukrajinců je samozřejmě většina, ale Rusů je okolo 20%, na východě Ukrajiny ještě víc, možná až 40%. Jazykově je to asi půl na půl, na východě země převažuje ruština. Ve 13 z 27 ukrajinských regionů je ruština oficiálním jazykem, rovnoprávným s ukrajinštinou. Velká většina Ukrajinců patří k orthodoxní pravoslavné církvi moskevského patriarchátu, menší část k orthodoxní pravoslavné církvi kyjevského patriarchátu. Co do počtu věřících jsou na druhém místě muslimové, kterých jsou asi 2 miliony, a až za nimi pak řecko-katolicky věřící, kterých je asi o polovinu méně. Země je tedy etnicky, jazykově a nábožensky rozpolcená a tato rozpolcenost se zákonitě odráží a bude vždy odrážet v politické oblasti, při každých volbách, v reakcích obyvatel na takové události jako je právě dnes asociační dohoda s Evropskou unií atd.

Z politologického hlediska existují pouze dvě možnosti. Buď se země rozdělí na dvě poloviny, což je z hlediska mírového vývoje v oblasti a také z mezinárodního hlediska zcela nepřijatelné. Země má téměř 46 milionů obyvatel, rozlohu 600 000 čtverečních kilometrů a její poklidné rozdělení, jako tomu bylo v případě například Československa, si ani nelze představit. Nebo se v ní bude postupně vyvíjet nějaká forma federalismu se silnými prvky konsensuální demokracie. To znamená, že dnešní centrální vláda, která byla zvolena se silnou podporou východní části, by musela navázat vážné rozhovory s představiteli všech ukrajinských regionů a hrát roli prostředníka v hledání možných konsensuálních řešení. V tom by mohla pomoci i Evropská unie.

Jenže je tu ještě jeden faktor ve hře a sice Rusko. Rusko se cítí povoláno ochraňovat ruskou menšinu na Ukrajině a nepřipustit její ukrajinizaci. Miliony Rusů z Ukrajiny nikdy neodejdou, je to jejich domov a mají právo, aby se s nimi zacházelo jako s rovnoprávnými občany. Problém je v tom, že Rusko nasazuje svůj ohromný hospodářský vliv na Ukrajinu jako páku při ovlivňování zdejší politické situace. A Evropská unie není v žádném případě schopná kompenzovat Ukrajině její případné ztráty v hospodářské oblasti, především v zásobování surovinami. Problémem Ukrajiny je tedy vztah Ukrajinců a Rusů, Ukrajiny a Ruska. Rusko se přitom bojí, že by silnější vazby Ukrajiny k Evropské unii vnesly nerovnováhu do těchto historicky a aktuálně velmi komplikovaných vztahů. V neprospěch Ruska.

autor: Rudolf Kučera
Spustit audio