Rudolf Kučera: Prezident Obama jedná odpovědně

Spojené státy se připravily na útok na vybraná stanoviště Asadových vojsk ne proto, aby ho svrhly, což není možné bez nasazení pozemních sil, ale aby jeho možnosti vraždění civilistů zásadněji oslabily. Jenže pak nastal obrat, který bývá různými komentátory vysvětlován, někdy až skutečně groteskně. Prezident měl údajně ustoupit Rusům, bál se výsledku hlasování v Kongresu, nebo dokonce se lekl veřejného mínění, které bylo většinově proti vojenskému zásahu v Sýrii.

Podle mého názoru z toho nic není pravda. Nabízím jiné vysvětlení. Při stanovování cílů plánovaného leteckého a raketového útoku na Sýrii si Američané uvědomili, že Sýrie má tak ohromné zásoby chemických zbraní hromadného ničení, že není možné je během dvou až tří dnů útoku zničit. A byl to polský ministr zahraničí Sikorski, kdo upozornil ministra zahraničí Spojených států Kerryho, že v Sýrii mohou být i chemické zbraně, ukryté tam na poslední chvíli Saddámem Husajnem před útokem na Irák.

Že tedy je bezpečnostní prioritou pro Spojené státy a celý svět tyto ohromné zásoby zničit, a že útok na Asadův režim je až na druhém místě. Proto se rozjela celá velká diplomatická mašinerie, počínaje Kerryho jakoby uřeknutím, okamžitou reakcí Moskvy, která se bojí, že by čečenští bojovníci mohli odvézt nějaké chemické zbraně na Kavkaz, až po přiznání Asada, že chemické zbraně skutečně vlastní a je ochoten jednat o jejich likvidaci.

Prezident Obama není tedy slabý prezident, ale naopak, rozhodnul se správně při zvážení, co je větší hrozbou pro Spojené státy a svět. Na jedné straně likvidace chemických zbraní, které by zaprvé mohl použít opět nějaký šílenec, blízký prezidentovi Asadovi, nebo by se mohly dostat do rukou islámských fundamentalistů, kteří se sjeli do Sýrie, aby z občanské války profitovali.

Na druhé straně převážně alavitská vojska prezidenta Asada, která jsou na pokraji šílenství ze strachu o svůj osud a osud svých rodin, a proto páchají těžké zločiny proti lidskosti. Je nutné je zastavit a Spojené státy a jejich spojenci jsou připraveni to učinit, ale nejprve je třeba pokusit se o prioritní cíl. Prezident Obama se tedy rozhodl správně.