Rudolf Kučera: Nic zásadně nového se nestalo a asi nestane

11. leden 2014

Česká politika se už dlouho, po řadu měsíců zabývá sama sebou a požírá se v málo srozumitelných sporech a střetech. Někteří komentátoři z toho vyvozují dalekosáhlé závěry o zásadní proměně českého politického systému, o rozpadu českého stranického systému, o novém stylu politiky atd. Je přitom možné, že se o nic tak velkého nejedná.

Dovolte mě, abych podal krátkou verzi toho, co se dopusud odehrálo. Na počátku byl postupný rozklad vládní koalice, z níž byli postupně odvoláváni jednotliví ministři a původní většina, 18 poslanců v parlamentu se rozplývala, až nakonec skončila u většiny, založené na jednom jediném poslanci. Do procesu rozkladu vlády a parlamentní většiny přišly skandály okolo premiéra Nečase a vláda podala demisi. Bylo pak jen logickým důsledkem, že se do pozice hlavního hráče dostal prezident republiky. Do vládní krize vstoupil s nadějemi, že nyní vyřídí řadu problémů, které už dlouho chtěl vyřídit.

Jmenoval bez ohledu na cokoli svou vládu, složenou většinou z lidí, kteří mu byli oddáni a z nichž mnozí byli také členy jeho strany Zemanovců. Předpokládal, že otřesená pravice se bude utápět ve svých iluzích o podpoře, kterou má a nepůjde rychle cestou rozpuštění sněmovny a vypsání nových voleb. A že tedy jeho vláda bude v klidu dlouho vládnout. Jenže okamžiky uspokojení se v politice většinou střídají s dobou deziluzí a zklamání. Rusnokova vláda nedostala v parlamentu důvěru a vládla a vládne sice dál, ale v demisi. Pak se konečně sněmovna rozpustila a v nových volbách dopadli Zemanovci tak, že se vůbec nedostali do parlamentu. Efekt z úspěšné volby prezidentem se rozplynul a přestal působit. Voliči se zachovali racionálně a svou volbou nově nastavili poměry v parlamentu a tím i v budoucí vládě. Tím, že dali tolik hlasů novému hnutí ANO podnikatele Babiše, zničili do té doby převládající iluzi na straně levice, že bude vládnout s podporou KSČM a pod záštitou levicového prezidenta Zemana.

Co měl nyní ambiciózní prezident dělat? Nezbývalo mu nic jiného než zdržovat vznik nové vlády a pokusit se ještě jednou znepříjemnit život těm, které neměl a nemá rád. Jenže to nemohl dělat sám, potřeboval by na to například Šloufa a ne sbor jakýchsi nevýrazných lidí, kterými se na Hradě obklopil. Takže to nakonec všechno skončí tím, že se otřesený politický řád opět obnoví, Čechy budou mít vládu, která zcela přirozeně nebude jednotná, protože bude, jako ostatně vždy, složená ze značně nesourodých stran. KDU-ČSL bude jako vždy dělat neustále nějaké problémy, ale stále bude přijatelnější než Okamurův Úsvit, hrozící politickým chaosem. Takže žádný velký převrat se nestal a český politický systém zůstává takový, jaký byl vždy, plný malosti, která není schopná překročit svůj stín k nějaké větší změně.

autor: Rudolf Kučera
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.