Rudí kati: Nelítostný stalinský sekerník Vojtěch Rudý soudil babický proces i herečku Štěpničkovou

Čtěte také

Babice se staly obětí komunistické propagandy, za kterou nebyl nikdo nikdy odsouzen, popisuje historik Stehlík

Vojtěch Rudý se do dějin komunisty ovládané justice zapsal především jako soudce v případu vraždy několika komunistických funkcionářů v Babicích v červenci 1951.

Proces s údajnými viníky připravil v rekordně krátké době jako krvavou represi, o které se někdy mluví jako o „rudé heydrichiádě“: ze 13 souzených jich sedm od soudu odešlo s trestem smrti. Babice ale pro Rudého byly jen položkou v jeho bohatém profesním životopisu.

„Prudší povahy, spolehlivý“

Rodák (1910) ze slovenských Lipovan u Sabinova, původním jménem Benjamin Roth, absolvoval v roce 1931 práva na Komenského univerzitě v Bratislavě, a když v roce 1936 pracoval jako advokát v Chustu na Podkarpatské Rusi, vstoupil do KSČ.

Čtěte také

Rudí kati: Jaroslav Novák poslal na smrt přes sto lidí. Na každou popravu se přišel podívat

Za druhé světové války byl vězněn z mnoha maďarských i německých koncentračních táborech a údajně měl projít i Osvětimí. Historikové pro to ale dodnes nenašli hodnověrné důkazy.

Po válce působil u soudů v Podbořanech a Mostě, odkud si sám podal žádost o přidělení ke Státnímu soudu v Praze. Tam byl nasazován na řadu politických procesů, při nichž tvrdě soudil podle pokynů KSČ.

Přezdívalo se mu „rudý kat“ nebo „krvavý Vojtěch“ a v hodnocení z května 1952 má uvedeno „pracovně velmi výkonný, odborně na výši, pracuje obětavě bez výhrad, prudší povahy, přímý, iniciativní, otevřený, politicky velmi vyspělý, naprosto spolehlivý.“

Vydal na sto rozsudků smrti

Votěch Rudý odsoudil nejen údajné aktéry babického případu, ale i mnoho dalších lidí.

Herečka Jiřina Štěpničková (na snímku z roku 1937) si od Vojtěcha Rudého v prosinci 1952 vyslechla za pokus o emigraci rozsudek 15 let vězení|foto:Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

S tvrdými tresty odešli od soudu v září 1952 údajní pachatelé sabotáží ze zemědělského družstva Loděnice (jeden trest smrti, po odvolání změněn na doživotí, a tři odnětí svobody v úhrnu na 66 let) nebo členové údajné skupiny Maděra a Bárta (jeden z navazujících procesů na proces proti Miladě Horákové; prokurátor Josef Aksamit navrhoval 13 trestů smrti, ale soud za předsednictví Vojtěcha Rudého nakonec vynesl rozsudky nižší).

Skautský činovník Zdeněk Veselý dostal v září 1951 za distribuci pastýřského listu katolických biskupů 15 let. Členové skupiny Vetejška a společníci byli v březnu 1950 odsouzeni za neúspěšný pokus o únos nadporučíka Státní bezpečnosti v Hodoníně na 30 let odnětí svobody. Herečka Jiřina Štěpničková si u soudu v prosinci 1952 vyslechla za pokus o emigraci rozsudek 15 let vězení.

Na rozdíl od jiných soudil Vojtěch Rudý i v 60. letech a po skončení soudcovské kariéry působil ještě jako soudní tlumočník a překladatel. Celkem vynesl na sto rozsudků smrti, ne všechny byly nakonec vykonány. Zemřel v roce 1992.

Poslechněte si celý pořad Portréty, který je součástí dubnového cyklu Rudí kati. Audio je nahoře v článku, nebo v podcastových aplikacích. Další díly uslyšíte každý dubnový čtvrtek po 20. hodině.