Rudí kati. Osudy komunistických soudců s krví na rukách
Rudí kati: Karel Vaš poslal na smrt generála Heliodora Píku. Nikdy toho nelitoval
Bývalý komunistický prokurátor Karel Vaš neblaze proslul jako jeden ze strůjců justiční vraždy generála Heliodora Píky. Za roli, kterou v roce 1949 sehrál při zinscenovaném procesu a následné popravě, nebyl Vaš nikdy potrestán. Podle historiků se přitom rodák z Užhorodu podílel i na dalších zločinech komunistického soudnictví.
Čtěte také
Karel Vaš se narodil 20. března 1916 v Užhorodu v rodině advokáta. Jako gymnazista vstoupil do komunistické strany, angažoval se v Hnutí přátel Sovětského svazu a demokratického Španělska.
V únoru 1939 promoval na pražské Právnické fakultě, po okupaci se vrátil na Podkarpatskou Rus a koncem roku 1939 přešel hranice do Sovětského svazu, kde byl zatčen a strávil tři roky v pracovních táborech gulagu ve Vorkutě za polárním kruhem.
Tam byl také získán sovětskou tajnou policií NKVD ke spolupráci.
Zástupce Reicina
Začátkem roku 1943 se Vaš přihlásil do vznikající československé vojenské jednotky. Nejprve působil jako písař, později povýšil na polní prokuraturu a nakonec se stal přednostou polního soudu. Od ledna 1945 působil Vaš jako zástupce nechvalně proslulého náčelníka obranného zpravodajství Bedřicha Reicina.
Začátkem roku 1948 se stal prokurátorem u vyššího vojenského soudu, v říjnu byl jmenován vyšetřujícím soudcem a od ledna 1949 působil jako referent na vojenském oddělení státní prokuratury. V té době vyšetřoval i generála Heliodora Píku, který byl zatčen nedlouho po únorovém puči.
Novému režimu nebezpečný voják a diplomat byl ve vykonstruovaném procesu uznán vinným z údajné špionáže a vlastizrady a v červnu 1949 jej popravili.
Označil se za oběť
Vaš sám se stal také obětí komunistické komunistické soudní mašinérie, kterou aktivně pomáhal budovat. Zatčen byl v srpnu 1951 a o dva roky později byl i za údajnou velezradu a vyzvědačství odsouzen na doživotí.
Čtěte také
Vězení opustil v roce 1956 a získal dokonce nemalé finanční odškodnění, nebyl však nikdy zcela zproštěn viny. Později byl znovu přijat do KSČ, v 60. letech dálkově vystudoval historii, do důchodu působil mimo jiné jako novinář v odborech a vyučující historie na vysoké škole.
Vašova role v procesu s Heliodorem Píkou vyšla najevo už během generálovy rehabilitace v roce 1968. Vašovo možné stíhání ale zastavila srpnová okupace. Vyšetřován byl znovu až po listopadu 1989 a v roce 2001 mu pražský městský soud vyměřil sedmiletý trest za podíl na vraždě generála Píky.
Karel Vaš sám se v knize, vydané v prosinci 2001, označil za oběť perzekuce. Uvedl, že stále věří v Píkovu vinu.
Nikdy nepotrestán
V lednu 2002 Vrchní soud v Praze rozsudek městského soudu zrušil a stíhání zastavil. Soud na základě vojenského trestního zákona z roku 1855 i s přihlédnutím k zákonu o protiprávnosti komunistického režimu spočítal, že stíhání Vaše pro trestný čin vraždy bylo promlčeno v roce 1994.
Čtěte také
V létě 2011 podal tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) v kauze stížnost pro porušení zákona, Nejvyšší soud ji ale zamítl. Vaš, který se podle historiků podílel na justičních vraždách a jenž navrhoval trest smrti i v mnoha dalších zpolitizovaných kauzách, tak nikdy nebyl za svou roli v pronásledování nepřátel komunistického režimu potrestán.
Zemřel v prosinci 2012 ve věku 96 let. Dcera Galina se od otce distancovala a Vaš podle všeho nemá ani hrob.
Poslechněte si celý pořad Portréty, který je součástí dubnového cyklu Rudí kati. Audio je nahoře v článku, nebo v podcastových aplikacích. Další díly uslyšíte každý dubnový čtvrtek po 20. hodině.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.


