Ruční výroba skla u nás pomalu ustupuje, říká Petr Nový z Muzea skla a bižuterie
Má zvuk, má lesk a je známé po celém světě. Co je to? Možná vám napoví, řekneme-li, že jde o jeden z celosvětově nejznámějších českých produktů…
Úplné počátky tradice českého sklářství sahají do doby posledních Přemyslovců. „Ve 13. století se začínají vyrábět dekorativní poháry a skleněná okna,“ popisuje Petr Nový.
Největší rozkvět zažilo české sklo nejprve ve druhé 16. století, poté – s objevem českého křišťálu – v první polovině 18. století. „Velký boom pak přichází ve 20. letech a později v 80. letech 20. století,“ říká v rozhovoru s Patricií Strouhalovou hlavní kurátor Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou Petr Nový.
V poslední době se často zdálo, že české sklářství má to nejlepší za sebou, v posledních dvou letech se prý však všechno opět obrací k lepšímu. „Dostáváme se přibližně na 40 miliard korun objemu tržeb,“ říká host Patricie Strouhalové.
Zároveň se mění i pracovní postupy. „Ruční výroba skla už není hlavním tahounem celého odvětví. Vzestup se dnes týká hlavně plochého obalového skla,“ upřesňuje Petr Nový.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
