Rozumek o migračním paktu: Vsadili jsme na represi. Když ale jde člověku o život, nic ho nezastaví
V pátek začíná v Evropské unii platit azylový a migrační pakt. Přinese přísnější kontroly na hranicích, jednotná azylová pravidla a digitální monitorování ilegálních migrantů. „Jsem skeptický. Pakt bude znamenat mnohem více detence, tedy lidí ve vězení, zřejmě rychlejší procedury. Ale výsledek se nejspíš nedostaví, v návratech ani v uznávání uprchlického statusu se moc neposouváme,“ říká pro Interview Plus Martin Rozumek, ředitel české sekce Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Ochrana hranic je podle něj už dnes velmi přísná. Pro Český rozhlas Plus poukazuje na to, že pro uprchlíky žádná legální cesta v podstatě neexistuje. V paktu nevidí jakékoli zohlednění jejich zájmů.
„My jsme vsadili na represi, věříme, že když každého zavřeme a budeme vyhrožovat návratem, že to bude fungovat. Ale pokud jde člověku o život, tak to prostě nebude fungovat. Tu cestu si vždycky najde, žádná pravidla ho nezastaví,“ upozorňuje.
Čtěte také
Rozumek zároveň nevěří tomu, že se bude dařit rozlišovat oprávněné žadatele o azyl už v první bezpečné zemi. Ty jsou přitom po desetiletí stále stejné – Řecko, Itálie, Malta, Kypr a Španělsko.
„A když vidíme problémy třeba Řecka nebo Itálie v posledních 30 letech, tak vlastně nevím, jak by to ten migrační pakt mohl zlepšit,“ dodává s tím, že by to vyžadovalo spolupráci ostatních zemí, které ale solidaritu zatím příliš neprojevují.
Princip solidarity explicitně odmítl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), což podle Rozumka vystihuje typickou českou vlastnost. „Pokud solidarita znamená, že přijímáme, tak máme ruku nataženou – i v současnosti dostáváme z Unie spoustu peněz na migraci. Když ale máme solidaritu poskytnout, tak děláme, že se nás to netýká a pomoci nechceme nikomu. Je to typický český přístup,“ kritizuje.
Zasypat penězi
Pakt počítá se zřizováním návratových center mimo Evropskou unii, aby odmítnutí žadatelé nezůstávali na jejím území. Také vůči tomu je ale Rozumek skeptický: „Který stát v okolí Evropy chce být skladištěm nelegálních migrantů? Maximálně se podaří nějakého diktátora zasypat penězi, ale to zatím nefunguje v podstatě nikde. Ani v Albánii.“
Čtěte také
Deportace odmítnutých žadatelů jsou málo úspěšné, protože vyžadují spolupráci domovské země. Řada z nich ale migraci svých obyvatel podporuje, protože tím řeší své demografické a ekonomické problémy – peníze, které migranti posílají zpět, převyšují jakoukoli zahraniční pomoc.
„Je třeba vyjednávat s každou jednotlivou zdrojovou zemí, která je bezpečná, aby přijímala své občany. A něco jim za to nabídnout, buďto aby její občané mohli přijít za prací, anebo je zasypat penězi, na což sází Evropská unie,“ míní ředitel české sekce Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Čtěte také
Z lidskoprávního hlediska je migrační pakt prohrou, Rozumek ale připouští, že z pohledu členských států jsou potřeba pravidla, která budou fungovat lépe než ta dosavadní.
„Hranice jsou kvůli převaděčům relativně propustné a azylové systému v podstatě nefungují, od řeckého přes balkánské až po český. Všichni se spokojí s tím, že ten člověk skončí v Německu nebo ve Francii, tyto země to ale chtějí řešit. Uvidíme, jestli v tom pakt aspoň trochu pomůže,“ dodává.
Proč je Česko šampionem v implementaci migračního paktu, když ho vláda ostře odmítá? Poslechněte si celý rozhovor v Inteview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
