Rozumek: Česká cizinecká policie na letišti brání lidem ve vstupu do azylového řízení

03547073.jpeg
03547073.jpeg

ROZHOVOR. „Našli jsme třeba takové absurdní příklady, jako že tlumočníkem pro žadatele o azyl ze Srí Lanky byl člověk, který se hlásí k Islám v ČR nechceme,“ tvrdí v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíků (OPU) Martin Rozumek. Vychází z analýzy s názvem Vyhozeni ze dveří. Cizinecká policie se již vyjádřila proti závěrům analýzy (najdete uvnitř rozhovoru).

Rozhovor s ředitelem Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) organizace Martinem Rozumkem.

Vaše organizace zveřejnila analýzu, která má název Vyhozeni ze dveří – jaký je stěžejní závěr této analýzy?

Hlavní závěr je ten, že česká cizinecká policie na letišti brání lidem ve vstupu do azylového řízení. Snaží se prostřednictvím institutu takzvaného odepření vstupu vrátit ty lidi zpátky do letadla a do země, ze které přiletěli, a tím jim znemožnit tady žádat o mezinárodní ochranu.

Kolik takových případů vaše organizace eviduje?

Těch případů odepřených vstupů bylo více než 300. Samozřejmě ne všichni z nich jsou žadatelé o azyl nebo uprchlíci, ale domníváme se, že většina z nich ano. My jsme jich zdokumentovali více než pět, kdy jsme byli schopni získat i výpovědi těch lidí, jak s nimi bylo zacházeno. Našli jsme třeba takové absurdní příklady, jako že tlumočníkem pro žadatele o azyl ze Srí Lanky byl člověk, který se hlásí k Islám v ČR nechceme.


Reakce Cizinecké policie na zprávu OPU
Reakce Cizinecké policie na zprávu OPUDůrazně odmítáme nařčení Organizace na pomoc uprchlíkům.
Cizinecká policie tímto krokem reaguje na lživé informace prezentované veřejně Organizací na pomoc uprchlíkům, kdy k této neopodstatněné a opakované kritice dochází již v pravidelných intervalech. V minulosti jsme se již několikrát k této kritice vyjadřovali a v zásadě k ní nemáme co nového říci. Je naprostý nesmysl, že by cizinecká policie jakkoliv ztěžovala nebo dokonce mařila snahu cizinců, požádat v České republice o azyl. Pan Rozumek stále upozorňuje na případy, ve kterých cizinci prokazatelně o azyl žádat vůbec nechtěli, nesplňovali náležitosti pro vstup a pobyt na území a proto jim byl odepřen.
Odepření vstupu je zákonným prostředkem k tomu, aby cizinec, který nesplňuje podmínky pro vstup a pobyt na našem území, na něj nebyl vpuštěn. Policie za uplynulý rok odepřela vstup 369 osobám, které se při hraniční kontrole prokázaly padělaným cestovním dokladem anebo nedisponovali vízem ani jiným pobytovým oprávněním. Zároveň nepožádaly o mezinárodní ochranu. Statisticky jde nejčastěji o státní příslušníky Ázerbajdžánu, Iráku, Ruska a Gruzie.
Ve zprávě uvedené informace, že policie vrací měsíčně 30-40 cizinců do zemí, kde jsou porušována lidská práva uvádíme, že z celkového počtu 369 byly z Demokratické republiky Kongo 4 osoby (všechny se pokusily překročit nelegálně SH s padělaným cestovním dokladem), ze Srí Lanky 5 cizinců, kteří neměli doklad vůbec žádný a 34 Iráčanů bez víza či jiného pobytového oprávnění. Nikdo z těchto cizinců nepožádal o azyl a na opětovný dotaz, zda o něj požádat nechce, odpověděli za přítomnosti nezávislého tlumočníka v rodném jazyce, že nikoliv.
Důrazně odmítáme tvrzení OPU, že Policie ČR cizincům znemožňuje požádat o azyl nebo jiným způsobem maří azylovou proceduru. Pokud cizinec sám neprojeví úmysl o azyl požádat, policie vždy cizince o této možnosti informuje, byť to není její povinností. Je zcela prokazatelné, že tito cizinci o azyl v ČR nestojí a záměrně nežádají, neboť vědí, že se takovým krokem vyřadí z možnosti o něj požádat později v jiné, pro ně atraktivnější zemi. Raději se vrátí zpět do vlasti a pokusí se překročit státní hranice jinde.
Slova a aktivity pana Rozumka považujeme za urputnou snahu OPU dostat cizince do azylového systému, aniž by o to cizinec sám stál. Všechny případy, na které pan Rozumek v minulosti upozorňoval, byly řádně prošetřeny, některé i ze strany veřejného ochránce práv. V žádném z těchto případů nebylo shledáno pochybení policie, naopak se zcela prokázalo, že policie postupovala v souladu s právem a cizinec nebyl nijak krácen na svých právech. (zveřejněno na webu policie.cz 25. ledna 2017)

Můžeme říci, ze kterých zemí tito lidé nejčastěji přicházeli?

To je velmi různé, ale jsou mezi nimi státní příslušníci těch typicky uprchlíky produkujících zemí, jako je Sýrie, Irák, Afghánistán, Kongo. Tam je ten předpoklad, že se nejedná o ekonomické migranty velmi vysoký.

Čím si vysvětlujete přístup úředníků?

Je to snaha za každou cenu nevpustit uprchlíka na naše území, vytvořit obrázek o České republice jako nepřátelské zemi. To si samozřejmě uprchlíci řeknou a potom se jí vyhnou. Výsledek je ten, se kterým jsou pravděpodobně naši představitelé spokojeni, to znamená, že Česká republika nepatří mezi atraktivní země pro uprchlíky a není jimi vyhledávána.

Jsou na tom podobně i ostatní země jako Slovensko nebo Maďarsko, kde uprchlíci také jen málo žádají o azyl?

Jsou tam velmi podobné praktiky, ať už na hranicích polsko-běloruských nebo slovensko-ukrajinských. Ještě horší situace je v Maďarsku a Bulharsku, kde se pravidelně setkáváme s fyzickým bitím uprchlíků ze strany policie a takzvaných dobrovolných strážců hranice. Tihle lidé, policie v Bulharsku a Maďarsku a strážci hranic, uprchlíky běžně okrádají a poté je vyhodí, ať už do Srbska nebo Turecka. Je to státem tolerovaná praktika, situace v České republice určitě není horší, než třeba v Maďarsku.

Co bude vaše organizace dál dělat s touto vaší analýzou? Budete s ní obcházet politiky, konfrontovat cizineckou policii?

Ano, pošleme ji k vyjádření ministerstvu vnitra. Budeme s tím seznamovat také Evropskou komisi a Radu Evropy, protože častokrát až ten tlak zvenčí, ze strany EU nebo Rady Evropy, pomáhá v tom ty věci nějak zlepšit.

Vzhledem k tomu, jak se Visegrádská skupina staví ke kvótám na přerozdělení uprchlíků a k migrační politice EU celkově, očekáváte, že by tady ten evropský tlak mohl skutečně zafungovat?

Já si myslím, že ano. My nemůžeme být donekonečna příjemci evropské solidarity a tu naši solidaritu neukázat téměř nikdy. A to není příklad takzvané migrační krize, ale to byl i případ zadlužení Řecka. My pořád čekáme, že nás EU bude podporovat a finančně nám pomáhat, sami nedáváme téměř nic. Myslím si, že toto se bude muset změnit. A celý přístup České republiky jak k migraci, tak k Evropské unii se musí zlepšit.

Analýzu Vyhozeni ze dveří zveřejňujete ve stejné chvíli, kdy Evropská komise doporučila o další tři měsíce prodloužit stávající stav dočasné hraniční kontroly uvnitř Schengenského prostoru. A to i přesto, že se situace stabilizuje. Jak toto rozhodnutí hodnotíte, jak ho čtete?

Myslím si, že je to ohrožení Schengenu do budoucna, protože státy věří tomu, že ty jednostranné kontroly a opatření fungují, ale pokud se budou stupňovat, tak budou znamenat konec Schengenu. Už padly i návrhy České republiky na to, že se Schengenská hranice posune na severní hranici Řecka. Já se bojím, že ta základní svoboda, kterou díky EU máme, tedy volný pohyb osob, může být v nebezpečí. Souvisí s tím i volný pohyb zboží, protože pokud budou zacpané hraniční přechody kontrolami osob, tak to může být problém pro všechny.