Rozpočet na rok 2027 s dnešními pravidly je nesestavitelný, tvrdí ANO. Starostové: Malý dluh je výhodou

Novela, kterou budou poslanci schvalovat v závěrečném kole, počítá s tím, že výdaje na dálnice, železnice a elektrárny by se nezapočítávaly do oficiálního schodku. Skutečný deficit by tak mohl být vyšší. Paní Murová, proč chcete rozvolnit pravidla pro sestavování rozpočtu? 

Jana Murová (ANO): Jak už řekl Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady, podle stávajících pravidel je rozpočet na rok 2027 absolutně nesestavitelný.

Navíc povinnost transponovat směrnici Evropské unie jsme měli do 31. prosince 2025, takže přijetí souboru zákonů, takzvaný sněmovní tisk 90, vyplývá i z povinností, které nám ukládá Evropská unie.

Čtěte také

Na rok 2027 toho vláda slíbila tolik, že udržet rozpočet v rovnováze bude nemožné, usuzuje Holub

Unie má pravidla v současnosti značně rozvolněná, my jsme je měli přísná, a to z hlediska následujících let – rozpočet mohl mít v roce 2027 deficit maximálně 0,9 procenta HDP a v roce 2028 0,5 procenta HDP. Takže máme-li jako stát fungovat, nemáme-li zastavit veškeré dopravní investice a stavby, je nutné přejít k jakési úpravě rozpočtové odpovědnosti. 

Paní Kovářová, rozumíte těmto argumentům s přihlédnutím k tomu, že v celoevropském srovnání česká rozpočtová pravidla patří k těm přísnějším? 

Věra Kovářová (STAN): Úplně nerozumím. A doplním, že předseda Hampl řekl, že rozpočet na rok 2027 je nesestavitelný, pokud nedojde k další konsolidaci veřejných financí. A ta je rozhodně nutná, je v ní potřeba pokračovat.

To, co vláda navrhuje, je skutečné rozvolnění pravidel a snaha zvyšovat deficity bez konsolidace veřejných financí, a já to považuji za velmi nebezpečné.

I srovnání s ostatními evropskými státy, které se používá, že máme relativně nízký státní dluh ve výši 44 procent HDP, a proto se můžeme zadlužovat, je zcela mylné a velmi nebezpečné. Pokud se podíváme například na Francii, která má 113 procent státního dluhu ku HDP, Belgie a Itálie 135 procent, tak vidíme, že se ocitly ve velkých deficitech a ve velkých problémech.

My máme dnes deficit kolem dvou procent k HDP, což je velmi dobrý signál i pro investory, kteří si kupují státní dluhopisy. Pokud se chceme srovnávat s těmito zeměmi, tak ty mají takové problémy, že musí dělat reformy, což vede k velké nespokojenosti obyvatel. Nízké zadlužení je výhodou, a to i s ohledem na budoucí generace.

Růst a daně

Paní Murová, byla byste ráda, aby se Česko, pokud jde o jeho hospodaření, přiblížilo k nejzadluženějším evropským zemím? Je to cesta, kterou sleduje vláda Andreje Babiše? 

Murová: Velké schodky rozpočtu nikomu nedělají radost. Je to stav ekonomiky. Okolní státy mají zadluženost kolem 80 procent HDP.

Čtěte také

PLUS

Schodek 310 miliard je nezodpovědný, vadí Kovářové. Hrnčíř namítá: Je pozůstatek po vaší vládě

Na druhou stran, pokud bychom si řekli, že schodky téměř nebudou, tak musíme říct i to B, tedy komu ty finance vezmeme – nemocnicím, které mají problém a potřebují významné investice, školství, začneme rušit školy, nebo seniorům, kterým se už vzala valorizace důchodů, nebo těm nejslabším, kteří berou sociální dávky. 

Nevidíte tedy prostor pro konsolidaci, která by zachovala tyto klíčové služby státu? 

Murová: Mně se vždycky nejvíc líbí, když o konsolidaci veřejných prostředků hovoří zástupci, kteří ji měli čtyři roky v programovém prohlášení. Když přebírali Českou republiku jako vláda, byla zadluženost veřejných prostředků 40 procent, dneska jsme na 44,3 procenta.

Říkáte, že jste neslibovali konsolidaci veřejných financí, ale v programovém prohlášení vlády Andreje Babiše (ANO) stojí, že v dlouhodobém horizontu chce směřovat k vyrovnaným rozpočtům. To je konsolidace, nebo není?

Murová: Ano, chceme směřovat k vyrovnaným rozpočtům, ale musí nám to ekonomika umožnit, nesmí přicházet k hospodářské krize.

K vyrovnaným rozpočtům, buď se zaměříte na minimalizaci výdajů, nebo na hospodářský růst a výběr daní. To je cesta, kterou my se chceme dát – hospodářská strategie, nastartování ekonomiky, stabilní prostředí, regulace inflace, tak abychom dali prostor podnikatelům podnikat a vytvářet státní hrubý domácí produkt. 

Pak samozřejmě KOBRA 26, EET 2.0 a další kroky směřující k řádnému a spravedlivému výběru daní nastartuje tu příjmovou stránku. 

Čtěte také

iROZHLAS

Hospodaření státu od roku 2019: plus 200 miliard reálných výdajů, minus 100 miliard příjmů

Paní Kovářová, není tohle strategie, která by vládě mohla vyjít? Když dostatečně nastartuje český hospodářský růst, tak potom pochopitelně z výběru daní bude mít více peněz na všechno a budou se ji lépe splácet stávající dluhy.

Kovářová: Myslím, že tato vláda přebírala hospodářský růst ve výši více než dvou procent. Čili hospodářský růst, jak říkají všichni ekonomové, je asi tak na hraně, čeho by se mohlo dosáhnout.

Jestli tato vláda staví na hospodářském růstu, tak prosím pěkně předkládejte nějaké zákony do Poslanecké sněmovny. Zatím jsme žádné neviděli. 

Ale víme, že vláda má připravenou svoji hospodářskou strategii.

Kovářová: Ano, musím říct, že je to strategie, která je dobrá, z 80 procent se s ní shodneme a já pevně věřím, že takto ekonomika bude nastartována.

Připouštíte tedy, že by mohla zafungovat strategie, kterou teď zmínila vaše kolegyně? 

Kovářová: Ano, samozřejmě, že to připouštím, protože z 80 procent se shoduje se s hospodářskou strategií, kterou vytvořil ministr Lukáš Vlček (STAN), takže my s tím souhlasíme.

To je přesně ono. Jsou věci, na kterých se opozice s koalicí může shodnout. Já jenom musím říct, že je potřeba se soustředit jak na příjmy, tak na výdaje.

Zároveň je ale potřeba si říct, že zde máme 96 procent mandatorních výdajů, pak tam máme něco na investice, potřebujeme udržet rozsah veřejných služeb, a pak tam máte výdaje na obranu, protože bezpečnost je důležitá pro prosperitu každé země.

Musíme si také říct, že i díky zrušení superhrubé mzdy, když si tyto výdaje sečteme, je jasné, že zkrátka a dobře náš stát na to v současné době skutečně nemá. Já vyzývám jako poslankyně, ale také jako členka hnutí STAN: Pojďme si sednout s opozicí a s koalicí a řekněme si, že chceme mít zdravé veřejné finance a že pro to musíme něco udělat.

Protože jestliže máme v Ústavě zdravé životní prostředí, mějme tam zdravé veřejné finance, a to z toho důvodu, že se to bude týkat našich dětí, a ty se v současné době nemohou bránit. Musíme si říct, kde je hranice, za kterou zadlužování nemůže jít a jaká opatření uděláme.

Byla vláda Petra Fialy rozpočtově odpovědnější, než ta stávající? A ovlivní navrhované změny transparentnost veřejných financí? Diskutují poslankyně Jana Murová (ANO) a Věra Kovářová (STAN). Moderuje Lukáš Matoška.