Rozlišujeme mezi integrovanými muslimy a ostatními, tvrdí poslanec německé AfD Bystroň

3. listopad 2017

Německo vede jednání o povolebním rozdělení funkcí parlamentu. Většina zvolených stran odmítá kandidáta Alternativy pro Německo (AfD) Albrechta Glasera kvůli jeho veřejnému zpochybnění, že svoboda vyznání platí i pro muslimy. Proti parlamentní spolupráci s AfD protestovalo v Berlíně na dvanáct tisíc lidí. „Protestovat může každý, za určitých okolností. To, co ale předvádějí staré strany proti mému kolegovi Glaserovi, je směšné a je to výraz politikaření,“ uvedl v pořadu Pro a proti poslanec Spolkového sněmu za AfD Petr Bystroň.

Podle Bystroně je Glaser velmi erudovaný člověk, který byl dlouhá desetiletí osobností veřejného života. „Byl členem CDU, nikdo proti němu neměl, ale až když se angažuje v AfD, najednou vedle něj jeho bývalí kolegové nechtějí sedět.“

„Volba místopředsedy parlamentu je symptomatická. Dříve zvolili bez problému komunistku nebo třeba Claudiu Rothovou, která chodila na demonstrace levicových extremistů,“ připomíná politik.

Ten tvrdí, že jde o nedemokratické chování, ve kterém se projevuje, že staré strany dlouhodobě nemají žádné argumenty proti programovým bodům AfD. „Proto se nás snaží potírat tímto způsobem.“


Začněme se chovat normálně a neohánějme se nálepkami jako extrémismus. Staré strany nemají žádná řešení pro skupinu voličů, která nás volila. Petr Bystroň

Bystroň dokáže vysvětlit i stanovisko svého stranického kolegy. „Pokud šaríja neuznává rovnoprávnost žen a mužů, porušuje ústavu. Glaser řekl, že dokud se muslimové nebudou distancovat od těchto postojů, nemůžou si nárokovat, že budou chráněni ústavou, kterou sami porušují.“

AfD prý rozlišuje mezi integrovanými muslimy, kteří žijí v Německu a ostatními. „Chceme po všech, aby řekli, že s právem šaríja nesouhlasí. Nevidím masivní demonstrace muslimů proti atentátům, naopak máme zkušenost, že se muslimové vyjadřují velmi zdrženlivě.“

„V poslední tajné volbě hlasovalo pro Glasera dokonce 35 poslanců mimo AfD. Vidíme perspektivu do budoucna, že zvítězí zdravý rozum nad politikařením,“ shrnuje Bystroň.

Publicistka a politoložka Bára Procházková věří, že možnost vymezit se vůči straně v parlamentu je naprosto v pořádku. „Poslanci, kteří tak hlasovali, ukázali, že si myslí, že AfD je tak cizorodý element, že jsou ochotni porušit zaběhnuté zvyklosti.“


Tradiční strany teď uvidí, že musí změnit své chování, protože budou muset komunikovat s AfD. Popasovat se s tím bude muset i samotná AfD, protože konečně bude v diskuzi nějaký protihlas. Bára Procházková

„Němečtí poslanci nechtějí mít ve vedení Bundestagu člověka, s jehož morálními a etickými postoji nesouhlasí. Ale Glaser měl o 23 hlasů více, než je poslanců AfD, takže neexistuje absolutní semknutí poslanců proti straně,“ upozorňuje novinářka.

Ta věří, že prosazovat v roce 2017 kolektivní vinu muslimů je nepřijatelné. „Je nutné vidět realitu, a ne všechny rovnou odsoudit a nepovolit lidem, kteří jsou muslimové, jejich svobodu vyznání.“

Procházková také zpochybňuje, že by muslimové dostatečně neodsuzovali činy islámských radikálů. „Pamatujeme si velké demonstrace muslimů ve Francii po tamních útocích, kdy se vyslovili za to, že jsou muslimové, ale neidentifikují se s radikály.“

„Je třeba hodně zapracovat na tom, aby se sjednotily německé regiony. AfD byla silnější tam, kde lidé prohráli globalizaci, kde je vysoká nezaměstnanost a kde zmizel průmysl. To potvrdila i poslední studie, ze které je vidět, že v regionech, kterým se nedaří, je náruč otevřenější směrem k extrémismu.“

Bára Procházková

Politoložka odhaduje, že právě teď si tradiční strany uvědomují, že je nutné se s AfD bavit. „Do této doby to nutné nebylo, protože strana nebyla v Bundestagu. Teď je to oficiální partner.“

„I zde zmíněná Claudia Rothová ze strany Zelených řekla, že by zasedání poslaneckých výborů mělo být veřejné právě proto, aby se vidělo, jak to probíhá, kdo je konstruktivní a kdo blokuje,“ popisuje současné parlamentní klima u našich západních sousedů Procházková.

autoři: ves , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.