Rozhovor s japonským bezpečnostním expertem Nishiharou
Americká administrativa ověřuje, zda se Čína chystá ve větší míře omezit dovoz vzácných kovů do Spojených států a do Evropy. Před tímto záměrem varoval deník New York Times s odvoláním na čínské úřady.
Vzácné kovy jsou klíčové pro výrobu počítačových monitorů, katalyzátorů do aut, či hybridních motorů, ale také pro farmaceutický průmysl. A 97 % jejich světové produkce pochází z Číny. Před čtrnácti dny podobný čínský tlak pocítilo Japonsko, když se opět přelo s Čínou o území na společné námořní hranici.
Jaký vliv mělo - připadně ještě - má na japonskou ekonomiku, se Rádio Česko zeptalo uznávaného japonského experta na mezinárodní bezpečnost Masashiho Nishihary. Bezpečnostního poradce bývalého premiéra Koizumiho a účastníka pražské konference Forum 2000.
„Výrazně to pocítili japonští investoři. Devadesát procent dodávek drahých kovů pro ně závisí na dovozu z Číny. Sankce ale naštěstí trvaly jen asi deset dní a teď už nejsou tak intenzívní. Negativní vliv embarga se zmírnil.“
Čína nakonec propustila všechny zadržované Japonce, rukojmí námořního sporu. Byl to, anebo nebyl (viděno zpětně) incident ohrožující celou asijskou bezpečnost?
„Tato napjatá situace byla důsledkem sporu o území, na něž si činí nároky obě strany. Japonsko zatklo čínské rybáře, pak propustila kapitána, ve stejnou dobu Číňané zatkli čtyři námořníky za pokus o narušení vojenského prostoru, tři pustilo a jednoho z jejich velitelů si nechali ve vazbě. Nakonec pustili i jeho. Mezi oběma zeměmi je ale velká podezíravost a napětí. Představitelé obou států snažili tuto situaci zvládnout. A to zčásti pomohlo. Ale japonsko-čínské vztahy jsou tradičně velmi napjaté: kvůli územním sporům i interpretaci dějin obou zemí a to se promítá i do současnosti. Do aktuálních sporů se proto promítá i historicky zakořeněné napětí,“ řekl Masashi Nishihara.
Jak bezpečno tedy momentálně v Asii je?
„Za pozornost stojí hlavně dvě oblasti a dva zdroje obav. Severokorejský jaderný program a rychle rostoucí moc Číny. Obojí staví Spojené státy do obtížné situace. A vyžaduje silnější vazbu s Japonci. Bezpečnostní situace v Asii je přitom komplikovanější, než dřív. Za prvé: V Severní Koreji jsme svědky výměny vůdců: Kim Čong-il jmenoval svým nástupcem jedno ze svých synů, je mu přitom pouhých 28 let. A otázka zní, jak tak mladý vůdce zvládne řídit celou zemi. Obáváme se, že kolaps režimu by to znamenal obrovskou vlnu uprchlíků. A za druhé: Čína se stává ekonomickou velmocí. A jak bohatne, vyvíjí i vojenskou sílu: ponorku, letadlové lidi. Při jednáních se sousedními státy vystupuje stále častěji v nadřazené pozici. A to je pro nás důvodem k obavám.“
Zmínil jste se o výměně generací režimu v Severní Koreji. BBC přišla s úvahou, že Čína bude chtít Severní Koreu změnit k obrazu svému, tak jak se měnila sama v 70. a 80. letech. Že uvolní tamní ekonomiku, ale nechá vládnout autoritativní režim. Považujete to za pravděpodobné?
„Čína začala reformovat svou ekonomiku od sedmdesátých let. A když vidíme, v jaké situaci je dnes, není divu, že by uvítala, kdyby to podobně dopadlo v Severní Koreji. My si ale myslíme, že Čína si chce stále udržovat Severní Koreu jako satelit. Oficiálně mluví o podpoře sjednocení obou Korejí. Ale vztahy se Severní Koreou má užší, chce tam těžit nerostné suroviny. Severní Korea je na Číně kvůli tomu stále více závislá.“
A co podle vás tato čínská podpora Severní Koreji způsobuje? Co znamená pro bezpečnost ve východoasijském regionu?
„Severní Korea se nadále pokouší vyrábět jadernou zbraň, která je pro nás zdrojem obav. A ekonomická situace tamních obyvatel se tam přitom zhoršuje. A to ublíží i vládě. Číňané přitom v ústraní podporují Severní Koreu víc než dřív a to je zdrojem nestability na poloostrově. Nevíme především, jak to dopadne s výměnou severokorejských generací, zda bude nově ustanoveného lídra podporovat armáda. Nemá jakékoliv zkušenosti s řízením a to se promítá do napětí mezi ním a armádou. To stabilitu na korejském poloostrově opět zhoršuje,“ uvedl Masashi Nishihara.
Archivní příspěvky na téma Forum 2000
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.