Rozhledna na vrchu Svatobor nad Sušicí nabízí pohled na Šumavu i do našich dějin
Hora jménem Svatobor nad městem Sušicí na jihozápadě Čech přitahovala pozornost lidí od nepaměti. Scházeli se na ní pohané, svou důležitou roli sehrála i v době národního obrození. S rozmachem turistiky na konci 19. století na ní vyrostla rozhledna. Ta původní se do dnešních dnů nedochovala, ta současná tam stojí od roku 1934.
Původní rozhledna na vrcholu Svatoboru, o jejíž výstavbu se zasloužil tehdy založený spolek Klubu českých turistů, se zřítila vlivem špatného technického stavu. Na jejím místě pak byla vybudována rozhledna nová. A o rok později, v roce 1935, k ní přibyla ještě roubená turistická chata, která dnes slouží jako restaurační a ubytovací zařízení.
Současná kamenná rozhledna se na Svatoboru tyčí do výšky 32 metrů. Po výstupu na její vyhlídkový ochoz se tak dostanete do výšky 877 metrů nad mořem. Odtud se vám naskytne úžasný pohled na hřebeny šumavských vrcholků Plesné, Polední hory, Ždánidla a za příznivých podmínek můžete spatřit i hřeben Boubína. Za opravdu dobré viditelnosti je možné zahlédnout i Alpy. Opačným směrem je prý možné vidět i vrch Cukrák u Prahy.
Dominantní vrch Svatobor se vypíná asi tři kilometry západně od Sušice. A je to místo plné historie. Žili tu pravděpodobně už pohanské kmeny. Tomu by napovídal název Svatobor – tedy Svatý háj. Důkazy na to ale podle Jana Lhotáka z katedry historických věd Západočeské univerzity v Plzni nejsou.
Stopy ze Svatoboru vedou až do Prahy. V době národního obrození z hory Svatobor putoval jeden ze základních kamenů budovy Národního divadla v Praze. Stalo se tak v roce 1868.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
