Rožek: Americká blokáda míří pouze na íránské zboží. Průjezd ostatních lodí by neměl být ohrožen

Jak se středeční obnovení americké blokády íránských přístavů tedy promítne do rozhodování rejdařů? V čem se to změnilo oproti předchozím dnu?

Samotná blokáda na rejdaře jako takové stoprocentní dopad mít nebude. Musíme rozlišovat mezi rejdaři, kteří jezdí pro íránské exportní firmy s íránským exportem, a rejdaři, kteří plují se zbožím, které je uloženo v Emirátech, v Saúdské Arábii, Kataru a podobně.

Čtěte také

Hormuz je pro Írán strategičtější zbraň než jaderný program. Strážcem by mohla být Čína, míní expert

Jestli bude americká blokáda úspěšná, o čemž lze pochybovat, ale přesto, pokud bude úspěšná, tak bude určitě namířena pouze proti lodím, které plují s íránským zbožím nebo pod íránskou vlajkou. Částka poplatku za průjezd je daná, takže už by nic nemělo stát v cestě průjezdu lodí spřátelených se Spojenými státy.

Ale také bohužel došlo k incidentu. V úterý byly zasaženy dvě lodě, dva tankery plující pod vlajkou Spojených arabských emirátů. Byly zasaženy v části Hormuzského průlivu, který je kontrolován nebo patří pod sféru kontroly Ománu. Dokonce došlo i k nešťastnému incidentu s následkem úmrtí.

Obávám se proto, že se zase za chvíli provoz v Hormuzském průlivu na chviličku zastaví.

Jak rychle se informace o bezpečnostním incidentu obvykle promítne do rozhodování rejdařů? Dá se mluvit o hodinách? Proudí informace dostatečně?

Myslím, že směrem na lodě určitě. Rejdaři pochopitelně hlídají bezpečnost svých plavidel velice intenzivně, je to jejich majetek. Jednostranně směrem na lodě putují informace  rychle, možná nejen v řádu hodin, ale i minut. Zvlášť u lodí, které byly už připraveny k proplutí směrem ven.

Čtěte také

Lukeš: Trump zahájil válku s Íránem jako procházku sadem. Netanjahu je racionálnější než on

Kdo v praxi rozhoduje, který tanker vypluje? Je to rejdař, pojišťovna, kapitán, někdy zákazník?

Kapitán je zástupcem lodní společnosti, která loď provozuje. Kapitán sám o sobě, pokud to není dobrodruh nebo pirát,  se určitě do dobrodružství nepustí.

Rozhodují především rejdaři, vlastníci nebo provozovatelé lodi. Ovšem pod silným tlakem pojišťoven, které prakticky denně mění sazby pojistného. Rizikové příplatky mohou být opravdu vysoké. Rejdaři také bedlivě sledují trh pojistných krytí.

Vypínání respondérů

Některé lodě vypínají identifikační systém, respondéry. Jak to funguje za této situace?

Já se přiznám, že jsem nikdy v Hormuzu nebyl. Hormuzský průliv je natolik úzký, že je tam možno do určité míry sledovat lodě i prostýma očima.

Čtěte také

Jan Fingerland: Trump v pokeru o Hormuz vytáhl novou kartu

Navíc tam operují rychlé čluny Íránských revolučních gard čili je opravdu velmi nebezpečné plout pod vypnutým respondérem. Skutečně to vyžaduje velkou odvahu a nemyslím si, že by to fungovalo stoprocentně.

Některé lodi to už asi dělají ze zoufalství, snaží se dostat ven a právě ty dva velké tankery, které v úterý dostaly zásah, údajně měly vypnuté respondéry. 

Nutí současná situace v Hormuzu rejdaře, aby přemýšleli o jiných úzkých hrdlech světové dopravy? Třeba o Tchajwanském průlivu, o Jihočínském moři?

Určitě ano. Otázka druhá je, jestli existují takové náhradní trasy, které by v případě dalšího konfliktu nahradily tok zboží.

Pro Tchajwanský průliv by v objemu zboží, které tam proudí – protože na protějším pobřeží jsou největší čínské přístavy a Tchaj-wan sám má velké přístavy – by asi byla náhrada, ale její hledání by bylo velice komplikované. Přeprava zboží by se hodně zkomplikovala.

Máme už zkušenost například se Suezským průplavem, respektive s průlivem Báb-al-Mandab, kde se při blokádě velice obtížně hledala náhradní stezka.

V logistice říkáme, že zboží si vždycky cestu najde. Otázka ovšem je, jak rychle a za jakých nákladů. V tomto případě by to u Tchajwanského průlivu znamenalo opravdu veliký problém.

Světové agentury, zvláště Reuters upozorňují také na to, že častěji dochází k překladům ropy mezi tankery mimo nejrizikovější část Perského zálivu. Toto je taky alternativa?

Určitě a nejenom tam. Tato praxe se začala zkoušet v době, kdy došlo k embargu na ruskou ropu. Překládá se zboží z jedné lodi na druhou kvůli vlajce, kvůli embargu.

Nevím, čemu se chtějí vyhnout v této oblasti. Pokud se zboží překládá mimo Hormuzský průliv, třeba někde v Ománském zálivu, tak tam už takové nebezpečí nehrozí. Možná spíš jde o rozkládání zboží do řady jiných lodí, které jsou k dispozici, které jsou možná i z hlediska přepravních nákladů levnější.