Rozdíly mezi východní a západní částí Německa

Oslavy v Magdeburku jsou spojeny s lidovými veselicemi, kterých se podle odhadu pořadatelů zúčastní asi 200 tisíc návštěvníků. Je však velmi pravděpodobné, že většina z nich se nebude zabývat problematikou sjednocení německých států, ale soustředí se na bohatý zábavný program. O té vážnější a rozhodující stránce německé jednoty hovořili ve svých projevech především politici všech velkých německých demokratických stran. A jejich bilance nebyla právě nejrůžovější.

Tak spolkový statistický úřad v předvečer Dne německé jednoty vydal několik zajímavých údajů. Na východě Spolkové republiky, tedy bývalé NDR jsou stále ještě platy a mzdy zhruba o 30 procent menší, než je tomu v západních spolkových zemích. Zatímco tam dosahuje průměrný plat 2835 euro, je průměrný plat na východě pouze 2085 euro. To ovšem souvisí částečně také s nižší produktivitou na východě. Ta dosahuje asi jen necelých dvou třetin produktivity v západní části Spolkové republiky.

A jak se dívají na sjednocení Německa obyvatelé východní části země? Také o tom byly v poslední době zveřejněny zajímavé údaje. Sociolog Peter Fröster se zabýval názory a myšlením mladých východních Němců v údobí let 1987 až 2002. Podle jeho výzkumu pak 87 procent mladých východních Němců ve věku od 14 do 29 let se sjednocením obou německých států buď zcela nebo s malými výhradami souhlasí. Ovšem tři čtvrtiny dotázaných mladých se také domnívá, že bývalá NDR měla jak své dobré, tak špatné stránky.

Jiná sociologická studie je nazvaná ?Sociální zpráva 50plus? a analyzuje názory občanů bývalé NDR starší 50 let. Překvapením je, že plných 70 procent dotázaných se stále ještě necítí být plnoprávnými občany Spolkové republiky, ale pouze 10 procent dotázaných si přeje návrat k poměrům v bývalé komunistické NDR. A 65 procent východních Němců starších 60 let je se svým životem ve sjednoceném Německu spokojeno, 77 procent dotázaných starších východních Němců pak považuje za nejpřesvědčivější důkaz demokracie svobodné volby.

Zajímavé je, jak se ve východní části dívají její obyvatelé na budoucí rozšíření Evropské unie o 10 kandidátských zemí, mezi nimi o Českou republiku. Většina východních Němců je z rozšíření Evropské unie znepokojena, tvrdí to 68 procent dotázaných na východě, zatímco na západě je to pouze 48 procent obyvatel.

Hlavním důvodem znepokojení východoněmeckých obyvatel je strach před příchodem levných pracovních sil, a tím zvýšení nezaměstnanosti, která už dnes dosahuje ve východoněmeckých spolkových zemích na 18 procent. Konečně je to i strach, z krácení finanční pomoci Evropské unie východnímu Německu. Do roku 2006 obdrží východní Německo z finančního fondu Evropské unie 20 miliard euro. Po vstupu nových členských zemí do Unie se tato částka bezesporu podstatně sníží, protože část prostředků obdrží nové členské státy.

Konečně se problematikou východní části Německa zabývali také představitelé jak katolické, tak evangelické církve. Předseda katolické konference německých biskupů, kardinál Lehmann, tak i jeho evangelický protějšek Kock oznámili, že se církve budou soustavně zabývat vztahem východních Němců k církvím, který byl narušen dlouholetou komunistickou ideologií. Potvrzuje to skutečnost, že pouze třetina východních Němců věří v Boha a jen 40 procent jich považuje církve za důležitou morální instituci.