Romy nesmí sčítat majorita, ale oni sami, navrhuje náměstek libereckého primátora

24. říjen 2017
Romové se svou vlajkou při oslavách Mezinárodního dne Romů v Brně

Z poslední zprávy o stavu romské menšiny vyplývá, že v česku žije více než čtvrt milionů příslušníků a příslušnic tohoto etnika. Úřad vlády vycházel ze statistiky, kterou získal nejen na základě toho, kdo se za Roma či Romku považuje. Romští koordinátoři v jednotlivých obcích postupovali na základě definice, které popisuje jako Roma toho, koho za něj považuje významná část jeho okolí. Jde o etický způsob? A obešli bychom se bez takto získaných čísel?

„Způsob, jakým se k číslům dochází znamená, že nejsou vypovídající. A pokud nejsou vypovídající vstupní data, nemohou být ani dobře nastaveny politiky, které z nich vycházejí,“ objasňuje v pořadu Pro a proti náměstek primátora Liberce Ivan Langr (Strana zelených).

Podle něj některé obce přebíraly třeba jen neaktualizovaná data z minulosti. „Číslo 245 tisíc stojí na vodě. Chápu, že každá politika musí mít hodnotící fázi, ale pro mě je to otázka etiky, něčeho, co je nad tímto veřejným zájmem.“


Ředitel jedné školy prý odhadoval žáky podle toho, jak se druží, jak jsou opálení a podobně. A to mi přijde opravdu hodně za hranou. Neměl ale dispozici lepší návod než ten z Úřadu vlády, který opravdu hovoří o antropologických znacích a sociálních a kulturních projevech. Ivan Langr

„Pokud se už rozhodneme, že vůbec chceme Romy sčítat, musíme nastavit metodiku, a to lze mnoha způsoby. Jde o to, aby Romy nesčítala majorita, protože to prohlubuje negativní generační vzorce, ale aby to sčítání proběhlo uvnitř komunity samotné.“

Je proto nutné zapojit a propojit jednotlivé romské komunity v krajích a na základě jejich informací ta data posbírat. „Protože jejich informace jsou zdaleka nejpřesnější,“ tvrdí náměstek primátora.

„S panem náměstkem Beňákem stojíme na stejné straně barikády: jde nám o podporu romské menšiny. Takže sčítání nezpochybňuji, ale zpochybňuji kroky, které k němu vedou. Buď setrváme u tohoto etnického konceptu, nebo se budeme zajímat o romské organizace, které mají k dispozici data,“ navrhuje Langr.

Náměstek ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu David Beňák (ČSSD) připomněl, že Úřad vlády nerealizoval sčítání, ale pouze kvalifikovaný odhad.

„Data potřebná jsou, mimo jiné i v oblasti integrace Romů. A kvalifikovaný odhad je jediná legální metoda, kterou lze použít. A nás netěší, že tato čísla nejsou přesná, ale stále je to pro nás hodnota, ke které se můžeme vztahovat.“


Tuto definici vymyslel Úřad vlády už v roce 2006 a vychází z reality běžného života. Chápu etické dilema, které zdůrazňuje pan Langer, které se mě jako Roma dotýká, ale také vím, že se stát snaží financovat aktivity a programy, takže nějaká data musí existovat. David Beňák

Jedním zdrojem pro údaje o počtu Romů jsou sčítání lidu, ale toto číslo krajně neodpovídá realitě, protože se Romové ke svému etniku nepřiznávají. „To je historicky a generačně dáno. A Romové mají v tomto dluh vůči sobě, aby s ním pracovali.“

Dalším zdrojem jsou podle náměstka Beňáka kvalifikované odhady z agend obcí a krajů. „Ty mají uloženo zákonem provádět integraci Romů, takže ony samy musejí vědět, vůči komu a s kým komunikují.“

„Mělo by to projít diskuzí uvnitř romské komunity, případně na úrovni vlády, a tam by měl vzniknout konsensus jestli data sbírat, nebo ne. A pokud ne, tak také říci, jak uspokojíme dotazy Evropské komise, Rady Evropy, OSN i samotných českých politiků, kteří se ptají, jak jsme úspěšní a co realizujeme za státní peníze,“ shrnuje Beňák.