Roman Joch: Musíme trvat na našem právu karikovat Mohameda

6. leden 2016

V miliónovém nákladu dnes ve Francii vychází mimořádné dvojité číslo Charlie Hebdo. Je to rok po atentátech na redakci tohoto satirického týdeníku, při nichž islamisté zabili loni 7. ledna celkem 12 lidí.

V souvislosti s Charlie Hebdo se stále opakuje otázka, zda ve svobodném světě existuje nějaká hranice provokace, za kterou by se nemělo jít. Podle publicisty a komentátora Romana Jocha je potřeba rozlišit dvě věci. „Zda je to zdvořilé a ve společnosti bychom to měli oslavovat. A já bych řekl, že nikoliv. Je to typ humoru, který je patologický a není obdivuhodný“.


Roman Joch: Nejsem buddhista. Nikdy by mě nenapadlo karikovat Buddhu. Ale kdybych to dělal, věděl bych, že mi od buddhistů nic nehrozí. V situaci, kdy existuje menšina muslimů, kteří kvůli tomu vraždí, se domnívám, že je povinností trvat na našem právu karikovat Mohameda i posvátné koncepty islámu.

Důležitější otázka ovšem je, zda to máme zakazovat a zavést cenzuru toho, co někoho uráží. „Já říkám, že v žádném případě, protože by nás to zavedlo na kluzkou plochu, po níž bychom sklouznuli k tomu, že bychom se vzdali jedné z nejdůležitějších hodnot naší společnosti, a to svobodného myšlení a třeba i svobodného vysmívání se tomu, s čím nesouhlasíme,“ je přesvědčen Joch.

Za loňský rok byl časopis kritizován nejen kvůli vtipům na adresu muslimů. Rusové se pobouřili, když časopis karikoval sestřelení ruského letadla nad Sinají. A i pro dosavadní obhájce časopisu pak byla silná káva, když se údajně vysmíval tragické smrti tříletého Syřana na turecké pláži.

Podle novináře Jiřího Peňáse z Lidových novin Charlie Hebdo funguje desítky na let stejném principu, tedy na rouhání, provokování a vyostřování kontroverzí. Vždy představovalo extrém, který ale patří do francouzské kulturní tradice počínaje Voltairem. Po tragických útocích se ale situace změnila a vše se mnohem více vyostřilo, protože Charlie Hebdo přestalo zajímat pouze pár intelektuálů. Dnes je globálním fenoménem, který zajímá celý svět.

Jiří Peňás

Když se americký PEN klub rozhodl udělit Charlie Hebdo cenu za odvahu, objevily se pochybnosti, zda argument svobody projevu neslouží jen jako záminka ve snaze ospravedlnit protimuslimské nálady v západní společnosti. S tím nesouhlasí Roman Joch. „V této situaci i drzá karikatura je morálně obhajitelná, protože slouží k uchování svobody projevu.“

Také podle Jiřího Peňáse je nutné uhájit intelektuální svobodu rouhat se a časopis by měl svou roli plnit i nadále. „Charlie Hebdo by měl plnit i do budoucna roli kanárků v dole, kteří jako první reagují na únik plynu a varují horníky před nebezpečím,“ uzavírá Peňás.

autoři: Ondřej Nováček , rkr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.