Rok od vypuknutí kauzy Panama Papers. Které země se objeví na černé listině daňových rájů?

3. duben 2017

Přesně před rokem vypukla kauza známá jako Panama Papers. Několik médií tehdy zveřejnilo dokumenty společnosti Mossack Fonsecka, podle kterých firma pomáhala řadě lidí obchodovat v daňových rájích.

Bylo mezi nimi i několik politiků a dalších veřejně známých osobností. Kvůli kauze skončil například islandský premiér nebo španělský ministr průmyslu.

„Dokumenty zřejmě zkopíroval bývalý zaměstnanec, dosud se to ale nepotvrdilo. Zdroj vždy vystupoval jen pod přezdívkou John Doe a dosud svou identitu neodhalil. Možná i proto, že u jednoho z předchozích podobných úniků byl oznamovatel odsouzen,“ říká analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.


Češi v Panama Papers
Celkem 11 milionů dokumentů obsahovalo údaje o více než 200 tisících firmách z daňových rájů a jejich vlastnících, kteří pomocí těchto společností skrývali peníze před daňovými úřady. V dokumentech se objevila také jména 300 Čechů, mezi nimi i Daniela Křetínského a Petra Kellnera. V jejich případě ale podle Klímové šo o staré dokumenty, které nenaznačovaly nic nezákonného.

Data se dostala do rukou německých novin Süddeutsche Zeitung a Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů, které je začaly třídit podle zemí a adres. Před rokem byly dokumenty zveřejněny a začala je analyzovat i česká média.

„Z 95 % jsme se probírali e-mailovou komunikací o tom, že má někdo zaplatit poplatky za správu účtu, kopiemi pasů a vůbec běžnou administrativou. Ve zbytku bylo to zajímavé, ať už šlo o založení účtu, akcie nebo o požadavky na převod obrovských částek,“ vysvětluje Klímová.

Země na černé listině

Kauza Panama Papers byla už několikátou v řadě, předcházely jí například Offshore Leaks, SwissLeaks nebo LuxLeaks. „Panama Papers znovu vynesly na světlo problematiku daňových rájů. Evropská komise následně oslovila státy světa, které dosud nespolupracovaly, aby s úřady sdílely informace o daních. Do konce letošního roku by pak měla být zveřejněna černá listina zemí umožňujících obcházení daňových zákonů,“ přibližuje analytička.

Brusel oslovené vybral na základě neprůhlednosti jejich daňového systému, daňových výhod pro firmy nebo minimálních odvodů daně z příjmu. Do hledáčku se tak dostaly státy dlouhodobě označované za daňové ráje jako Panama nebo některé britské ostrovy, ale i vyspělé ekonomiky jako USA, Japonsko nebo Austrálie. Zda se objeví i na samotné černé listině, se teprve rozhodne.

autor: rkr
Spustit audio