Rok 2016 bude velice pravděpodobně tím doposud nejteplejším

Vědci mají sice k dispozici zatím pouze data za prvních devět měsíců roku, podle OSN a její Světové meteorologické organizace z nich ale vyplývá, že od ledna do září se teploty pohybovaly o více než stupeň výš než ve srovnatelném období v době před průmyslovou revolucí, píše zpravodaj BBC.

Jak dodává, Světová meteorologická organizace je přesvědčená, že i ve zbývajících měsících letošního roku zůstanou teploty vyšší a že rok 2016 bude zase o něco teplejší než ty před ním. Vliv na to má jev nazývaný El Niňo, nejvýraznějším faktorem, který žene teploty nahoru, ale zůstávají emise oxidu uhličitého, čteme na serveru BBC.

Proč ale vědci přicházejí s touto zprávou právě teď, když ještě nemají k dispozici kompletní data? Důvod je podle zpravodaje McGratha jednoduchý: odborníci chtějí politiky a všechny ostatní, kteří do 18. listopadu jednají v Marrakéši, přimět k tomu, aby tlačili na ještě širší uplatnění pařížské klimatické dohody, která začala platit teprve 4. listopadu.

Každý rok teplotně překonává předešlý

Do září byl letošní rok 0,88 stupně teplejší, než byla průměrná teplota mezi lety 1961-1990, kterou Světová meteorologická organizace používá jako referenční teplotu, vysvětluje ve svém článku zpravodaj BBC McGrath.

Pro srovnání - loňský rok, který byl dosud nejteplejší v historii, průměr překročil o 0,77 stupně. Předběžná data o říjnových teplotách údajně také naznačují, že rok 2016 teplotně překoná rekordní rok 2015, stejně jako ten překonal do té doby nejteplejší rok 2014, vysvětluje McGrath.

„V některých arktických částech Ruska se teploty pohybovaly o 6 až 7 stupňů nad dlouhodobým průměrem. V dalších částech Arktidy, stejně jako na Aljašce nebo v severozápadní Kanadě, to bylo minimálně o 3 stupně. Jsme zvyklí nárůst teplot měřit v setinách stupňů a tohle je pořádný rozdíl,” cituje Matt McGrath ve svém článku pro BBC generálního tajemníka klimatické agentury OSN Petteriho Taalase.

Alarmem jsou stále častější jevy extrémního počasí

Aktuální zpráva Světové klimatické organizace zdůrazňuje, že i ostatní ukazatele klimatických změn letos lámou rekordy. V atmosféře i nadále roste koncentrace skleníkových plynů a arktické ledovce roztávají v nečekaném množství. Letos se také velice rychle rozpustila ledová vrstva, která pokrývá Grónsko, píše McGrath.

Vítr u moře - jak se asi nazývá?|foto: Fotobanka Pixabay

„Vzhledem ke klimatické změně se stále častěji objevují příklady extrémního počasí,” řekl BBC tajemník Světové meteorologické organizace Taalas. “Vedra nebo povodně, které se dřív objevovaly jednou za generaci, začínají být normální a zvýšená hladina moře nás dělá zranitelnějšími vůči tropickým bouřím,” dodává Taalas.

I tady ale svět čeká na názor budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten sice nyní mírní některé své výroky z předvolební kampaně, ale nad budoucností pařížské klimatické dohody i tak panují obavy - Trump totiž opakovaně označil globální oteplování za výmysl o pařížské dohodě prohlásil, že ji zruší.

Zvolený americký prezident také mluvil o tom, že chce podpořit americký důlní i ropný průmysl a že nechce pokračovat v politice Baracka Obamy, který se zavázal omezit produkci skleníkových plynů.

Trumpovy názory nezneklidňují jen ekology a světové politiky, kteří se snaží zajistit dodržování pařížské klimatické dohody. Jak si všímá web časopisu Scientific American, na to, aby Donald Trump existenci klimatických změn přijal, naléhá i vedení americké armády.

Trump by měl myslet na krizový plán

Podle amerického Centra pro klima a bezpečnost představuje klimatická změna riziko jak pro americkou, tak i pro mezinárodní bezpečnost a Spojené státy by na to měly patřičně reagovat, píše Scientific American.

Armádní a další odborníci jdou podle webu ve svých požadavcích dál než za bezpečnost vojenských objektů, které by mohla zaplavit stoupající hladina moře. Autoři zprávy podle serveru Scientific American požadují, aby Trump nařídil Pentagonu vypracovat krizový plán pro případ katastrofických scénářů, ale také zkoumat možné dopady změn klimatu a spolupracovat při tom s civilními organizacemi.

Nejistota a problémy vyvolané změnou klimatu mohou podle expertů zvýšit pravděpodobnost občanského i mezinárodního konfliktu, rozpadu existujících států, masové migrace a nestability ve strategicky významných oblastech po celém světě, shrnuje server Scientific American obavy, které z proměn klimatu mají někteří příslušníci americké armády.